Rizikové faktory nádorových recidív bazocelulárneho karcinómu kože

MUDr.Vladimír Bartoš, prof.MUDr.Katarína Adamicová, PhD., MUDr.Milada Kullová, doc.MUDr.Martin Péč, PhD.

Nádorové recidívy bazocelulárneho karcinómu (BCC) kože predstavujú v klinickej praxi pomerne častý a terapeuticky mnohokrát obtiažny fenomén. Hoci ich spoľahlivejšie predpovedanie je na báze bežných demografických, klinických a histopatologických parametrov veľmi limitované, viaceré z nich môžu napovedať o zvýšenej pravdepodobnosti ich vzniku. Vo všeobecnosti možno rizikové faktory recidivovania BCC kože kategorizovať na parametre súvisiace s nádorom a parametre súvisiace so samotným pacientom. Do prvej skupiny patrí predovšetkým anatomická lokalizácia a histologický typ karcinómu, veľkosť tumoru a rozsah jeho invázie, prípadne početnosť nádorových lézií. Druhá skupina zahrňuje najmä formu aplikovanej terapie, stav resekčných okrajov vzoriek odstránených chirurgickou excíziou, pridruženú komorbiditu či imunosupresívny stav postihnutých osôb. Autori v práci prezentujú základné poznatky o uvedených prognostických ukazovateľoch a ich význame pri predikcii vzniku nádorových recidív BCC kože v rutínnej klinickej praxi.

Prostředky k prevenci a léčbě dekubitů pohledem farmaceuta

Mgr.Irena Slaninová, Mgr.Milan Vegerbauer, Mgr.Josef Malý

Dekubity, resp. proleženiny jsou rány, které vznikají působením tlaku a u vybraných skupin pacientů představují značný zdravotní problém (senioři, imobilizovaní). Rozsah poškození kožní tkáně souvisí vedle tlaku s řadou dalších okolností. Kromě klíčových rizikových faktorů a klinického obrazu bude hlavní pozornost věnována doporučovaným a nezbytným preventivním opatřením a současným léčebným možnostem dekubitů. Důraz bude kladen na léčivé přípravky a další prostředky dostupné v zařízeních lékárenské péče formou hrazené i nehrazené péče a na možné zapojení farmaceuta např. formou poradenství při výběru vhodných prostředků určených zejména k prevenci proleženin.

Kosmetologické aspekty v dermatologické zevní terapii (Historicky vývojová závislost dermatologie a kosmetiky;

společné sféry zájmů a působení, současné platné legislativní normy

emer. prof. MUDr. Jiří Záhejský, DrSc. I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny a LF MU Brno Společným a trvalým cílem profesionálního úsilí dermatologů a kosmetiků je udržení optimálního funkčního a vzhledového (estetického) stavu kůže. Dermatologie postupně přizpůsobila parametry léčebných prostředků a metod – jak v léčebné praxi, tak v úsilí o udržení estetického vzhledu léčené kůže, parametrům kosmetologickým. Kosmetologie si vstřícně uvědomila, že pozitivní mezilidské signály spočívající významně na estetickém vzhledu kůže – může vydávat jen kůže zdravá a přizpůsobovala své prostředky a metody požadavkům dermatologickým. Dermatologie používá pro své léčebné účely zevní léčiva – dermatologická externa (pharmaceuticals). Kosmetologie užívá svůj sortiment kosmetických přípravků (cosmetics). (V tomto sdělení není pojednáno o kategorii dermatologických a kosmetologických metod porušujících integritu kožních struktur – o dermatologii a kosmetice korektivní). V současné době vzniká nová kategorie tzv. Zdravotnických prostředků (dermatologik), která představuje některé přípravky z kategorie lékařské kosmetiky, které bude možné používat v rámci léčebné úpravy a rehabilitace poškozených funkcí a struktur kůže v důsledku kožního onemocnění. Legislativní normativy a požadavky na tyto „Zdravotnické prostředky – dermatologika“ jsou dále uvedeny.

Informační technologie – úskalí a pasti ? (2. díl)

Ing.Bc.David Nespěšný, MBA

-

Slovo úvodem

prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

Systémová onemocnění pojiva – díl 2

MUDr.Martin Žurek

Systémová autoimunitní onemocnění pojiva postihují četné orgánové systémy. Velmi časté jsou projevy v oblasti kůže a jejich adnex. V článku je podán stručný informativní přehled o klinickém obraze, diagnóze, základních principech léčby těchto chorob s důrazem na kožní postižení.