Dermatologie pro praxi, 2009, číslo 3

Dermatol. praxi 2009; 3(3):

Pruritus –komplexní terapie

Pruritus – complete therapy

MUDr. Eva Jašková¹, MUDr. Petr Taraba²

¹Kožní oddělení Slezská nemocnice Opava

²Psychiatrická léčebna Opava

Klíčová slova: pruritus, neurofyziologie pruritu, klinický obraz, terapie lokální, terapie celková, psychoterapie.

Pruritus, jeden z nejčastějších nepříjemně vnímaných pocitů na kůži, původně vznikl jako obranný mechanizmus. Dermatologové se s ním setkávají u svých pacientů v každodenní praxi a k jeho terapii musí být vybaveni dobrými znalostmi diferenciální diagnostiky kožních chorob doprovázených svěděním, stejně jako znalostí interních a psychiatrických chorob, které mají pruritus ve svém klinickém obraze. Terapeutická paleta pruritu je široká dle etiologie a ne vždy dostatečně účinná ke spokojenosti naší i našich pacientů. To je výzvou k dalšímu výzkumu neurofyzilogie pruritu a hledání dalších farmakologických i nefarmakologických možností k jeho zvládnutí.

Pruritus, one of the most often unpleasant sensationon on the skin, was originaly formed as a defensive mechanism. Dermatologists meet it in every day practice and for its therapy they need to have the knowledge of differential diagnosis skin diseases connected with itching as well as the knowledge of internal and psychiatric diseases with pruritus. The therapeutic palete of pruritus is wide according to etiology and not always efficient enough for us and for our patiens. It is the challenge for the further research of neurophysiology of pruritus and for searching other pharmacologic and non-pharmacologic possibilities for its control.

Plná verze článku