Dermatologie pro praxi – 1/2023

DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2023;17(1):49-54 / www.dermatologiepropraxi.cz 50 VE ZKRATCE Alergická kontaktní dermatitida versus iritační kontaktní dermatitida Iritační kontaktní dermatitida IKD je nespecifický lokalizovaný zánět kůže vzniklý jako reakce na vnější působení širokého spektra cytotoxicky působících látek – iritantů, které jsou chemické nebo fyzikální povahy. IKD je nejčastější profesionální kontaktní dermatitidou a nejčastější příčinou ekzémů dlaní (4, 5), nejvíce jsou postiženy profese ve vlhkém prostředí (kadeřníci, uklízečky, zdravotnický personál aj.) (2, 4, 6). Vzhledem k četnosti expozice bývají více postiženy ženy (4, 5). IKD se vyvíjí u všech osob, které se dostanou do kontaktu s dráždivou látkou v závislosti na individuální odolnosti a reaktivitě kůže, míře koncentrace a iritačnímu potenciálu dráždivé látky a době jejího působení. Vyšší výskyt IKD je v dětském věku, u fototypu I–II nebo u atopiků (5). Reakce na dráždivé látky odráží také rozdíly v tloušťce rohové vrstvy a bariérové funkci. Více náchylné lokality k podráždění jsou proto dorsa rukou, prsty nebo obličej (4, 5). Ve vývoji přispívají i vnější klimatické vlivy, jako např. teplota, vlhkost a proudění vzduchu nebo okluze (4, 5). V patogenezi IKD nedochází k aktivaci T lymfocytů a tudíž se nevyvíjí specifická imunitní odpověď organismu. V iniciální fázi dochází působením iritantů k poškození epidermální kožní bariéry a porušení hydrolipidové vrstvy, následnému zvýšení permeability kůže, transepidermální ztrátě vody (TEWL) a redukci přirozeného zvlhčujícího faktoru (NMF – natural moisturising factor). V dalším průběhu jsou cytotoxickým vlivem poškozeny buněčné membrány keratinocytů, uvolňují se zánětlivé cytokiny – interleukin (IL) 1-alfa, IL-1-beta, IL-6 a tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α) a signalizují uvolnění prozánětlivých chemokinů, např. CCL20, CCL21 nebo CXCL8. Tím se aktivují mechanismy vrozené imunitní reakce kůže, dochází k migraci mononukleárů a polymorfonukleárů do místa poškození a vzniku zánětu (3, 5). KLINICKÝ OBRAZ Je velmi různorodý. Dle doby působení, povahy a stupně zředění látek vzniká klinický obraz s akutním, subakutním až chronickým průběhem. Typické pro IKD je zřetelné ohraničení projevů a lokalizace na místa, kde škodlivina působila (2). Udávanými subjektivními vjemy jsou spíše pálení až palčivost, svědění se přidává druhotně. V nejmírnější formě jsou přítomny pouze dysestezie (pálení, píchání, mravenčení, bodání), označované jako senzorická iritace (3). První známky zánětu jsou patrny jako suchost, olupování, zarudnutí (3). Akutní a subakutní IKD vznikají v krátkém čase po styku kůže se silnou dráždivou látkou, po kterém se vyvíjí erytém, edém, vesikuly až buly, v závažných případech i nekrózy (dermatitis toxica např. po kontaktu se silnými kyselinami nebo louhy) (4). Eflorescence jsou monomorfní a postupem času slábnou, tzv. decrescendo typ reakce (1, 3, 4). Vývoj akutní IKD závisí spíše na koncentraci, míře iritačního potenciálu škodliviny a době expozice než na individuální odolnosti kůže. Vzniká u všech exponovaných osob za stejných podmínek již při prvním kontaktu s látkou a poměrně rychle se hojí po odstranění škodliviny (5, 7). Chronická IKD (Obr. 1.) se oproti tomu vyvíjí postupně při dlouhodobém opakovaném vystavení méně koncentrovaným látkám s mírným iritačním potenciálem (mýdla, voda, dezinfekční prostředky, minerální oleje aj.). Tab. 1. Rozlišení AKD a IKD Iritační kontaktní dermatitida Alergická kontaktní dermatitida Patogeneze Cytotoxické působení bez specifické imunitní odpovědi Senzibilizace alergenem, aktivace specifických T-lymfocytů Výskyt postižení Všichni po kontaktu se škodlivinou, děti i dospělí Individuální, častěji dospělí než děti Klinický obraz Akutní Výrazný erytém, vezikuly, buly, monomorfní morfologie Erytém, papulovezikuly, polymorfní morfologie Chronický Erytém, deskvamace, ragády, xeróza Erytém, deskvamace, ragády, lichenifikace, xeróza Lokalizace Ostré ohraničení na místo kontaktu, nejvíce obličej, ruce Neostré ohraničení, maximum v místě kontaktu, šířící se i mimo něj, nejvíce obličej, ruce Průběh Maximum krátce po kontaktu, postupem času slábne, tzv. descrescendo typ reakce Vznik po prvním kontaktu nejdříve po 7 dnech, po opakovaném za 1–2 dny, postupem času zesiluje, tzv. crescendo typ reakce Symptomy Spíše pálení, svědění následně Výrazné svědění Epikutánní testy Negativní, popř. iritační reakce Pozitivní Obr. 1. Chronická iritační kontaktní dermatitida

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=