DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2023;17(1):49-54 / www.dermatologiepropraxi.cz 52 VE ZKRATCE Alergická kontaktní dermatitida versus iritační kontaktní dermatitida Patrný je polymorfismus eflorescencí. V chronickém stadiu (Obr. 4.) převládají změny erytematoskvamózní s přítomností hyperkeratóz, ragád, lichenifikací a xerózy. V obou fázích jsou přítomny exkoriace. Při postižení oblasti nehtového aparátu dochází ke ztrátě kutikuly, ztluštění nehtových valů a vzniku chronického paronychia, rýhování (a)nebo ztluštění nehtové ploténky. Reakce se šíří i mimo místa původního kontaktu, bývá neostře ohraničená a časem nabývá na intenzitě (1, 9). U hematogenně kontaktní (systémové) dermatitidy došlo k předchozí sensibilizaci kůží. Po ingesci nebo inhalaci stejného alergenu dojde ke generalizaci projevů (1, 3). KONTAKTNÍ ALERGENY Je známo okolo 3 000 kontaktních alergenů (1, 3, 4). Nejčastějšími z nich jsou sole kovů (nikl, chrom, kobalt), parfémy, léky (antibiotika, kortikoidy, anestetika), a dezinficiencia složky plastů (epoxidové, polyesterové fenolformaldehydové pryskyřice), gumy, pesticidy a konzervanty (1, 4, 9, 11). Z rostlin se AKD může vyvinout např. po kontaktu s pylem nebo výtažky heřmánku, s chryzantémou, primulí (s obsahem priminu), škumpou (Rhus toxicodendron) aj. AKD může také vyvolat propolis (např. u včelařů) (2). Některé látky, samy o sobě nezávadné, se stávají imunologicky aktivní až pod vlivem UV záření. Alergická fotokontaktní dermatitida se může v těchto případech rozvinout např. při ozáření kůže po kontaktu s antihistaminiky, fenothiazinovými preparáty, parfémy, sulfonamidy nebo paraaminobenzoovými kyselinami (ve slunečních filtrech) aj. (4, 12). Proteinová dermatitida se vyvíjí po kontaktu s bílkovinou rostlinného původu (mouka, zelenina, ovoce), živočišného původu (maso, mléko, srst zvířat, mořské plody) nebo latexem (1, 13). Mechanismem je nejspíš kombinace I. a IV. typu alergické reakce projevující se jako urtikarielní léze nebo ekzémové projevy vzniklé do půl hodiny po kontaktu (1, 3, 4, 6, 13), mohou mít i charakter dyshidrózy s výsevem vesikul. Nejvíce jsou postiženy prsty, ruce, předloktí (3, 13, 14). Zásady vyšetřování, léčby a prevence kontaktních dermatitid V managementu kontaktních dermatitid je zapotřebí stanovit diagnózu, rozpoznat vyvolávající látku (v tab. č. 2 je schematicky uveden postup při vyšetřování se zaměřením na důležitá fakta), zamezit jejímu kontaktu s kůží, zaléčit zánět, obnovit kožní bariéru a předejít dalšímu vystavení škodlivinám (5, 6, 9, 11). Obr. 2. Akutní alergická kontaktní dermatitida Obr. 3. Akutní alergická kontaktní dermatitida Obr. 4. Chronická alergická kontaktní dermatitida
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=