www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2023;17(1):49-54 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 53 VE ZKRATCE Alergická kontaktní dermatitida versus iritační kontaktní dermatitida NEMOCI Z POVOLÁNÍ Pokud je primární škodlivinou AKD nebo IKD látka používaná v pracovním procesu, je nemoc definována jako nemoc z povolání (NzP). Vzniká za přesně stanovených podmínek a musí dosáhnout takového klinického stupně závažnosti, při které je jako NzP uznávaná. Pro hlášení NzP je nutno podat důkaz o příčinné souvislosti kožního onemocnění s výkonem povolání (7). Klinický obraz, lokalizace a průběh onemocnění musí odpovídat pracovní expozici a být v souladu se známými účinky škodliviny (7). Časová koincidence vzniku kontaktních dermatitid musí korelovat s pracovní expozicí (s možnou dobou latence). Anamnézou, průzkumem pracoviště a opakovanými eliminačními a expozičními zkouškami se prokazuje kontakt se škodlivými látkami. Při průzkumu pracoviště lze za přítomnosti hygienika odebrat vzorky látek k epikutánní testaci, následně prováděné na specializovaných dermatologických pracovištích. Základem je vyloučení primární příčiny mimo vykonávanou profesi, např. v domácím prostředí či při zájmových činnostech. Uznání a hlášení nemoci z povolání provádí oddělení chorob z povolání, se kterými dermatoalergologické ambulance úzce spolupracují (7). Epikutánní testy – k průkazu a pátrání po vyvolávající příčině AKD slouží epikutánní testy (ET). Tato metoda spočívá v aplikaci alergenů přímo na kůži, případné alergické reakce se odečítají v určitém časovém odstupu (7), resp. po 48 a 96 hodinách, se závěrem po 1 týdnu. Alergeny se na kůži nanáší v koncentraci, při které nevyvolávají iritační reakci, rozpuštěné v indiferentním vehikulu (např. vazelína, voda, olej). Aplikují se nejlépe na záda (dostatek prostoru, minimalizace falešně reaktivních výsledků), nejčastěji jako uzavřený test (látky jsou překryty náplastí) nebo méně jako otevřený test, při kterém se nanesená látka ponechá volně na kůži bez překrytí. Otevřený test se doporučuje provádět při vyšetřování pacienta s očekávanou silnou reakcí nebo kontaktní kopřivkou. Možné je také provádět fotosensibilizační epikutánní test pro ozřejmění fotoalergické reakce, u kterého se testované políčko po nanesení alergenu ozáří zdrojem UVA světla. Při hodnocení reakcí se v závislosti na dynamice vývoje a klinického obrazu rozlišují alergické reakce od toxických, iritačních. Toxická reakce vzniká při nedostatečném ředění látek s dráždivým účinkem, je přesně ohraničená, spíše pálí a po sejmutí testu postupně slábne do zhojení. Oproti tomu alergická reakce nabývá v čase na intenzitě s maximem za zhruba 72–96 hodin a šíří se do okolí. Subjektivně silně svědí. Intenzita testů se hodnotí dle přítomnosti erytému (zapisuje se jako +), papul (++), papulovezikul až edému (+++), puchýře s mokváním a krustami (++++) (2, 7) (Obr. 5.). Falešně pozitivní reakce mohou vznikat při testování v akutním stadiu kontaktní dermatitidy, generalizaci až erytrodermii onemocnění, solárnímu erytému a doznívajících projevech onemocnění v místě testace. Falešně negativní výsledky mohou být zapříčiněny celkovou léčbou kortikoidy, cytostatiky či jinými imunosupresivy. Při všech těchto situacích se proto nedoporučuje epikutánní testy provádět (2, 7). Zamezení kontaktu se škodlivými látkami – důležitou součástí léčby kontaktních dermatitid je poučení pacientů o vyloučení kontaktu se škodlivými látkami a používání vhodných alternativ jak v domácím, tak i v pracovním prostředí. Při zjištění kontaktní alergie na konkrétní hapten je zapotřebí pacienta informovat ústní i písemnou formou. Základem je srozumitelná edukace ohledně opatření osobní hygieny (okamžité omytí chemikálií z kůže) a používání ochranných prostředků (5, 6, 11). Tab. 2. Stanovení diagnózy při podezření na kontaktní dermatitidy v ambulantní dermatologické praxi, zaměření na: Osobní a rodinná anamnéza – výskyt atopické dermatitidy, jiných ekzém dermatitid a kožních chorob polinózy, alergické rhinokonjuktivitidy, bronchiálního astmatu Pracovní anamnéza, mimopracovní aktivity charakteristika a náplň práce, volného času, mimopracovních aktivit výčet potenciálních iritantů, alergenů frekvence a doba kontaktu se škodlivými látkami používané ochranné pomůcky Nynější onemocnění vznik kožních obtíží, trvání nemoci dynamika onemocnění (remise/recidivy v době volna/v práci) dosavadní léčba Klinický obraz morfologie, lokalizace symptomů, vývoj onemocnění Epikutánní testy (ET) sada evropských standartních testů sady pomocných testů (kosmetická řada, kovy, kortikoidy aj.) specifické ET s konkrétní podezřelou škodlivinou Prick testy, detekce specifických IgE důležité pro vyloučení kontaktní urtikárie, proteinové dermatitidy Histologické vyšetření akutní: spongióza, intercelulární edém s mikrovezikulami chronická: akantóza, parakeratóza, hyperkeratóza superificiální perivaskulární lymfohistiocytární zánětlivý infiltrát v dermis, přítomnost eosinofilů může indikovat AKD Jiná vyšetření kultivační mykologické a bakteriologické vyšetření k vyloučení tiney, bakteriální či mykotické superinfekce Obr. 5. Pozitivní epikutánní testy
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=