www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2023;17(2):108-110 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 109 ZAZNĚLO NA KONGRESE PRVNÍ ZKUŠENOSTI S INHIBITOREM IL-17A A IL-17F V LÉČBĚ PSORIÁZY Z FNOL 6,2, bylo tedy dosaženo zlepšení o ≥ 50 % (PASI50), BSA se snížila na 20 % a DLQI na 4. Na poslední kontrole po 12 týdnech léčby byl pacient s léčbou nadále spokojen a byla zjištěna další regrese nálezu (obr. 1C). PASI kleslo na 5,2, BSA na 18 %, DLQI činil 4. Asi týden před vyšetřením pacient prodělal infekci horních dýchacích cest, která byla provázena mírnou akcentací kožního nálezu. Infekce dýchacích cest jsou popsaným nežádoucím účinkem biologické léčby. Kauzální souvislost nelze vzhledem k častému výskytu těchto infekcí na přelomu zimy a jara potvrdit ani vyloučit. Možný nežádoucí účinek léčiva byl nahlášen výrobci. Pacient ochotně pokračuje v léčbě bimekizumabem. Kazuistika 2 – přínos bimekizumabu po ztrátě účinnosti inhibitoru IL-17A Druhým pacientem je 48letý muž, rovněž s obezitou (BMI 30,3 kg/m2). Léčí se pro hypertenzi, hyperlipidemii, hyperurikémii a steatózu jater. Psoriáza se v jeho rodinné anamnéze nevyskytuje. Pacient pracuje jako vedoucí marketingu. Alergie neguje. Obr. 1. Vývoj nálezu u pacienta s psoriázou během léčby bimekizumabem. A) Před léčbou, B) Po 4 týdnech léčby, C) Po 12 týdnech léčby A B C Obr. 2. Vývoj nálezu u pacienta s psoriázou během léčby bimekizumabem. A) Před léčbou, B) Po 4 týdnech léčby, C) Po 12 týdnech léčby A B C
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=