www.dermatologiepropraxi.cz 142 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2023;17(3):142-145 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Alopecia areata – rizikové faktory, možnosti prevence a volba terapie https://doi.org/10.36290/der.2023.027 Alopecia areata – rizikové faktory, možnosti prevence a volba terapie MUDr. Barbora Šochmanová, prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Alopecia areata (AA) je autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k akutní ložiskové ztrátě vlasů za vzniku nejizvících, ostře ohraničených lysin různé velikosti. Přestože se nejedná o život ohrožující onemocnění, jedná se o stav, který jedince značně ovlivňuje v každodenním životě a představuje tak významnou psychickou zátěž. Etiologie alopecia areata není zcela objasněna. V patogenezi se uplatňují vlivy genetické, environmentální a významně se na vzniku podílí i některé komorbidity. Terapie AA je obtížná a odpověď na léčbu je velmi individuální. Spektrum terapeutických možností je nicméně poměrně rozsáhlé. V následujícím textu je stručně shrnuta etiopatogeneze onemocnění, možnosti její prevence a terapeutické možnosti. Klíčová slova: alopecia areata, prevence, patofyziologie onemocnění, diagnostika, terapie. Alopecia areata – risk factors, prevention possibilites and therapeutical options Alopecia areata is an autoimmune disorder causing an acute patchy hair loss characterised by non-scaring, well-demarcated bald areas of various size. Even though it is not a life threatening disease, it is a condition which has an impact on daily-living of the patient and represent strong psychological distress. Ethiology of alopecia areata is not completely understood, but genetic, environmental and some concomitant comorbidities can play role in pathogenesis. Therapy of AA is difficult and treatment response is individiual. Nevertheless the spectrum of therapeutical possibilities is relatively extensive. In following text is shortly described the etiopathogenesis of AA, prevention, possibilites and therapeutical options. Key words: alopecia areata, prevention, disease patophysiology, diagnosis, treatment. Úvod Alopecia areata je autoimunitní onemocnění řadící se mezi tzv. nejizvící alopecie. Při AA dochází k reverzibilní ložiskové ztrátě vlasů za vzniku dobře ohraničených lysin. Výsledkem ale může být až kompletní ztráta celé vlasové pokrývky – tzv. alopecia totalis (AT) či ztráta celkového ochlupení na těle včetně obočí a řas – tzv. alopecia universalis (AU). Kromě AT a AU rozeznáváme ještě jiné podtypy alopecie. Tzv. ofiáza (řecky = podobající se hadu) se vyznačuje ložiskovým výpadkem vlasové kštice v retroaurikulárním a okcipitálním pásu a vytváří tak obraz podkovy či vlny. Jedná se tedy o pás táhnoucí se od jednoho ucha k druhému přes okcipitální část hlavy. Tzv. inverzní ofiáza (ophiasis inversus či sisaipho) představuje pás lysinky táhnoucí se na protilehlé straně hlavy než klasická ofiáza, tedy preaurikulárně přes temeno frontálně až k protilehlému uchu nebo přes oblast vertexu hlavy. Alopecia areata postihuje až 2 % světové populace (1, 2). Většina pacientů je mladší třiceti let a pouze 20 % pacientů je starší 40 let (2). AA postihuje ve stejné míře ženské i mužské pohlaví. Závažnost alopecia areata můžeme posuzovat podle tzv. SALT skóre (angl. Severity of Alopecia Tool Score) na stupnici od 0 do 100. Hodnota 100 představuje kompletní vlasovou ztrátu a naopak hodnota 0 představuje plně zarostlou kštici (3). Rizikové faktory Pozitivní rodinná anamnéza se vyskytuje v 10–25 % a představuje silný rizikový faktor rozvoje alopecia areata (4). Konkordance u monozygotních dvojčat činí 42–55 % (5). Častou komorbiditou jsou jiná autoimunitní onemocnění, nejčastěji se jedná o autoimunitní thyreoiditis, lupus erythematodes, Crohnovu chorobu či ulcerózní kolitidu. MUDr. Barbora Šochmanová Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha barbora.sochmanova@fnkv.cz Cit. zkr: Dermatol. praxi. 2023;17(3):142-145 Článek přijat redakcí: 2. 4. 2023 Článek přijat k publikaci: 1. 8. 2023
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=