DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2023;17(3):154-156 / www.dermatologiepropraxi.cz 154 SDĚLENÍ Z PRAXE Lokální hyperpigmentace https://doi.org/10.36290/der.2023.030 Lokální hyperpigmentace MUDr. Lucie Jarešová DermaMedEst, Praha Hyperpigmentace není onemocnění, ale označení pro stav kůže, která je tmavší. Pigmentace patří mezi časté esteticky nevhodné projevy, které se nejčastěji vyskytují v obličeji, ale mohou být kdekoliv na těle. Zvýšené pigmentace nebývají obvykle škodlivé. Mohou vzniknout na základě hormonálních změn, použitím nevhodných přípravků, ale také jako následek infekčního nebo jiného kožního onemocnění. Tzv. melazma vzniká na základě hormonálních změn např. během těhotenství, v období kojení nebo menopauzy. Samozřejmě může vzniknout v kterémkoliv věku. Ve sdělení je popsán případ klientky s výskytem melazma a jeho následného ošetření. Klíčová slova: hyperpigmentace, melazma, hormonální změny, lentigo solaris, vitamin C, niacinamid, chemický peeling, laser. Local hyperpigmetation Hyperpigmentation is not a disease, but a label for a skin condition that is darker. Pigmentation is among the frequent aesthetically inappropriate manifestations that most often occur on the face, but can be anywhere on the body. Increased pigmentation is usually not harmful. They can arise on the basis of hormonal changes, the use of inappropriate products, but also as a result of an infectious or other skin disease. The so-called melasma arises on the basis of hormonal changes, e.g. during pregnancy, breastfeeding or menopause, of course it can arise at any age. The communication describes the case of a client with melasma and her subsequent treatment. Key words: hyperpigmentation, melasma, hormonal changes, lentigo solrais, vitamin C, niacinamid, chemical peeling, laser. Hyperpigmentace nepatří mezi onemocnění, ale označení pro stav kůže, která je tmavší. Pigmentace jsou často považovány za esteticky nevhodné projevy, které se nejčastěji vyskytují v obličeji, ale mohou být kdekoliv na těle. Zvýšené pigmentace nebývají obvykle škodlivé. Mohou vzniknout na základě hormonálních změn, použitím nevhodných přípravků, parfémů, ale také jako následek infekčního, interního nebo jiné kožního onemocnění, užíváním některých typů léků, na základě drobných traumat na kůži jako jsou např. popáleniny, odřeniny a jiné. Příčinou zvýšené pigmentace je nadměrná produkce melaninu, pigmentového barviva v melanocytech. Největším rizikovým faktorem je UV záření a zánět. Hormonální změny jsou nejčastější příčinou barevných změn a v kombinaci s UV zářením vyvolávají lokální reakci kůže. Období zvýšené citlivosti kůže je těhotenství, menopauza. Dalším rizikovým faktorem je užívání hormonální antikoncepce. Z vnitřních onemocnění musíme pomýšlet např. na Addisonovu chorobu, primární biliární cholangoitidu, jaterní onemocnění, onemocnění štítné žlázy nebo nádorová onemocnění. Pigmentace mohou mít různou velikost i tvar. Mohou se vyskytnout kdekoliv na těle, ale velmi často v místech solární lokalizace. Fokální pigmentace vznikají nejčastěji po působení slunečního záření – solární lentiga nebo v kombinaci s UV zářením, po drobném traumatu, pozánětlivě, kontaktu s fotosenzitivní látkou nebo následkem kožních projevů, nejčastěji akné, lupusu, folikulitidy, acantosis nigras. Fokální lineární pigmentace vznikají jako následek působení UV záření v kombinaci s některými látkami na kůži, nejčastěji rostlinné povahy /furokumariny/ – fytodermatózy. Difuzní pigmentace nám napovídají, že je nutné další vyšetření a mohlo by se jednat o jiné než kožní onemocnění. Častou příčinou jsou nádorová onemocnění jako např. karcinom plic, metastaze melanomu, interní nemoci. Pozánětlivá hyperpigmentace Pozánětlivé pigmentace vznikají nejčastěji po akné, ale i jiných kožních onemocnění. Při poškození epidermis a/nebo dermis s ukládáním melaninu v keratinocytech (buňkách kůže) a/nebo dermis. Zánět v epidermis stimuluje melanocyty ke zvýšení syntézy melaninu a přenosu pigmentu do okolních keratinoMUDr. Lucie Jarešová DermaMedEst, Praha lucie.jaresova@centrum.cz Cit. zkr: Dermatol. praxi. 2023;17(3):154-156 Článek přijat redakcí: 30. 8. 2023 Článek přijat k publikaci: 14. 9. 2023
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=