www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2024;18(4):206-208 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 207 SDĚLENÍ Z PRAXE Svědivý tuber ve kštici u dítěte kázalo přítomnost + Trichophyton sp., po pomnožení Streptococcus sp. viridující. Mykologické vyšetření šupin odebraných z ložiska potvrdilo přítomnost Trichophyton sp. V případě našeho pacienta byla snášenlivost léčiv velmi dobrá bez vedlejších účinků a po 4 týdnech byla celková terapie ukončena. Lokální léčba trvala ještě týden poté. Výsledkem je asymptomatická růžově-lividní okrouhlá makula 2 měsíce po ukončení léčby bez nárůstu ochlupení (Obr. 3). Diskuze Tinea capitis profunda (kerion Celsi) je hluboká forma mykotické infekce postihující kštici v dětském věku. Nemocí trpí zejména děti předškolního věku (1). U dospělých se vyskytuje méně často, je to vysvětlováno změnou ve složení kožního mazu ve kštici po pubertě (dáno strukturou mastných kyselin) a také kolonizací komenzálními druhy kvasinek (např. Pityrosporum) u dospělé populace (1). Inkubační doba je 1 až 8 týdnů (2). Původci bývají nejčastěji Microsporum canis, Trichophyton mentagrophytes, Tr. verrucosum a rezervoárem jsou většinou zvířata (psi, kočky, koně, hlodavci), méně často bývají zdrojem antropofilní kmeny. K přenosu infekce dochází přímým kontaktem z člověka na člověka, kontaktem se zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty nebo kontaminovanou půdou (1). Typicky se jedná o bolestivá papulopustulózní zánětlivá ložiska, často s krustami a purulentní sekrecí s různými projevy. Při sekundární bakteriální infekci může být onemocnění provázeno regionální lymfadenopatí (1), ale také se může jednat o lymfadenopatii na podkladě opožděné zánětlivé reakce na mykotické agens (3). V diferenciální diagnostice možno pomýšlet na pyodermii, seboroickou dermatitis, psoriázu, aktinomykózu, chronický lupus erythematodes, lichen planopilaris, karbunkl, foliculitis, foliculitis decalvans, celulitidu, keloidní akné, trichotillomanii, neoplazii (1, 2, 3). Diagnóza se stanovuje přímým mikroskopickým vyšetřením, kultivací (nejsenzitivnější a nejspolehlivější metoda průkazu agens), detekcí DNA patogenů pomocí PCR, či vyšetřením Woodovou lampou (ne všechny rody dermatofytů ale fluoreskují, příkladem je právě rod Trichophyton kromě Trichophyton schoenleinii). Dermatoskopicky mohou být patrné výkřičníkovité vlasy (1, 3). Vzhledem k riziku trvalé ztráty růstu vlasů v postiženém místě je zásadná včasná diagnostika onemocnění a zahájení adekvátní celkové antimykotické terapie. Používá se terbinafin, itrakonazol nebo flukonazol. Terbinafin je lékem volby u infekcí způsobených dermatofyty (1). U dětí se v dávkování řídíme hmotností (Tabulka 1). Itrakonazol je dle literatury doporučen v dávce 5 mg/kg. V suspenzi se ale používá jen na léčbu orofanryngeální kandidózy a podávání tobolek itrakonazolu u pediatrických pacientů se dle SPC nedoporučuje, pokud není jasně určeno, že případný přínos převažuje nad potenciálními riziky (1). Flukonazol lze použít 6 mg/ kg denně nebo 8 mg/kg 1× týdně (1, 4). U nás není k léčbě tiney capitis u dětí doporučený. Mezi časté nežádoucí účinky všech třech léčiv patří bolest hlavy, břicha, nauzea, zvracení, průjem, vyrážka, kopřivka, myalgie. Vzhledem k metabolizmu léčiv přes izoenzymy cytochromového systému jsou známé víceré lékové interakce (5, 6, 7). Délka terapie je zpravidla nejméně 4 týdny a více, podle klinického projevu a infekčního agens. Samotná lokální antimykotická terapie není dostatečná, protože neproniká do hloubky vlasových folikulů, ale snižuje infekčnost pacienta (1). U rychle se rozvíjející infekce a výrazného zánětu je možné do terapie přidat celkově kortikoidy, které zmírní i pruritus. Nebylo potvrzeno, zda celkově podávané kortikoidy snižují jizvení, proto se jejich podávaní nedoporučuje u všech pacientů s tinea capitis profunda (3). I když je riziko přenosu infekce v kolektivu velké, většina odborníků ve Velké Británii považuje celkovou Tab. 1. Doporučené dávkování terbinafinu (1) < 20 kg 62,5 mg/den 20–40 kg 125 mg/den > 40 kg 250 mg/den Obr. 1. Před zahájením terapie Obr. 2. Nález pod Woodovou lampou Obr. 3. Po ukončení léčby
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=