www.solen.cz | www.dermatologiepropraxi.cz | ISSN 1802-2960 | Ročník 19 | 2025 Dermatologie pro praxi 20252 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa Fyziologické kožní změny v těhotenství Fotoprotekce 2025 – charakteristika a praktické poznámky Rosacea a její léčba Autologní transplantace progenitorových buněk v léčbě androgenní alopecie u mužů i žen Psychologické dopady hidradenitis suppurativa: Jak nemoc ovlivňuje kvalitu života pacientů SDĚLENÍ Z PRAXE Děti předškolního věku úspěšně léčené dupilumabem Případ rozsáhlé tinea capitis u ženy středního věku www.dermatologiepropraxi.cz
ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU EBGLYSS Název přípravku: Ebglyss 250 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce; Ebglyss 250 mg injekční roztok v předplněném peru. Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje 250 mg lebrikizumabu ve 2 ml roztoku (125 mg/ml); Jedno předplněné pero k jednorázovému použití obsahuje 250 mg lebrikizumabu ve 2 ml roztoku (125 mg/ml). Pomocné látky: histidin, ledová kyselina octová, sacharosa, polysorbát 20 a voda pro injekci. Roztok je čirý až opalizující, bezbarvý až slabě nažloutlý až slabě nahnědlý, bez viditelných částic. Terapeutické indikace: Přípravek Ebglyss je indikován k léčbě středně těžké až těžké atopické dermatitidy u dospělých a dospívajících od 12 let s tělesnou hmotností nejméně 40 kg, kteří jsou kandidáty na systémovou terapii. Dávkování: Léčba má být zahájena lékaři se zkušenostmi v diagnostice a léčbě atopické dermatitidy. Doporučená dávka lebrikizumabu je 500 mg (dvě injekce po 250 mg) v 0. týdnu a 2. týdnu, následovaná dávkou 250 mg podávanou subkutánně jednou za dva týdny až do 16. týdne. Po dosažení klinické odpovědi je doporučená udržovací dávka lebrikizumabu 250 mg jednou za čtyři týdny. Zvláštní populace: nedoporučuje se žádná úprava dávky. Pediatrická populace: Bezpečnost a účinnost lebrikizumabu u dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let ani u dospívajících ve věku od 12 do 17 let s tělesnou hmotností nižší než 40 kg nebyly dosud stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje. Způsob podání: Subkutánní injekcí do stehna nebo do břišní krajiny, s výjimkou oblasti 5 cm kolem pupku. Pokud injekci aplikuje jiná osoba, může být podána také do horní části paže. U úvodní dávky 500 mg je třeba podat dvě 250mg injekce po sobě do různých míst. Při každé injekci se doporučuje střídat místo vpichu. Injekce nesmí být aplikována do citlivé nebo poškozené kůže nebo do oblastí kůže s přítomností modřin nebo jizev. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku). Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Pokud se objeví systémová hypersenzitivní reakce (okamžitá nebo opožděná), musí se Ebglyss přestat podávat a musí se zahájit příslušná léčba. Pacienti léčení Ebglyssem, u nichž dojde k rozvoji konjunktivitidy přetrvávající i po standardní léčbě, mají podstoupit oftalmologické vyšetření. Pacienti s již existujícími helmintovými infekcemi mají být léčeni před zahájením léčby Ebglyssem, pokud se pacienti infikují během léčby Ebglyssem a nereagují na antihelmintickou léčbu, musí být léčba lebrikizumabem přerušena, dokud infekce nevymizí. Je třeba se vyhnout současné aplikaci živých a živých atenuovaných vakcín. Doporučuje se, aby pacienti před zahájením léčby lebrikizumabem absolvovali veškerou imunizaci vhodnou pro daný věk. Za účelem zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků, se má přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže. Fertilita, těhotenství a kojení: Studie na zvířatech neprokázaly žádnou poruchu fertility. Údaje o podávání lebrikizumabu těhotným ženám jsou omezené, podávání Ebglyssu v průběhu těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. Není známo, zda se lebrikizumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Ebglyss nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Konjuktivitida, alergická konjuktivitida, suché oko, reakce v místě injekce, herpes zoster, eozinofilie, keratitida, blefaritida. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 - 8 °C). Chraňte před mrazem. Po vyjmutí z chladničky nutno uchovávat při teplotě do 30 °C a použít do 7 dnů nebo zlikvidovat. Po uložení mimo chladničku nevracet přípravek zpět do chladničky. Neprotřepávat. Uchovávat v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Reg. čísla: EU/1/23/1765/001; EU/1/23/1765/002, EU/1/23/1765/007; EU/1/23/1765/008. Velikosti balení: 250MG INJ SOL ISP 1X2ML; 250MG INJ SOL ISP 2X2ML; 250MG INJ SOL PEP 1X2ML; 250MG INJ SOL PEP 2X2ML. Držitel rozhodnutí o registraci: Almirall, S.A., Ronda General Mitre, 151, 08022 Barcelona, Španělsko. Způsob úhrady a výdeje: Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Léčivý přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Datum schválení SmPC: 16.11.2023 Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním léku se prosím seznamte s úplnou informací o přípravku. * U pacientů s odpovědí na léčbu (pacientů, kteří dosáhli skóre EASI-75 nebo IGA 0/1 s ≥ 2bodovým snížením skóre bez podání záchranné léčby); p < 0,001 oproti placebu v 16. týdnu.5 IL-13 – interleukin-13 Reference: 1. EBGLYSS® Souhrn údajů o přípravku; 2. Silverberg JI, et al. N Engl J Med. 2023 Mar 23; 388(12): 1080–1091; 3. Guttman-Yassky E, et al. Poster presented at the Fall Clinical 2024; Las Vegas, USA; 24-27 October 2024. Almirall s.r.o. Pujmanové 1753/10, 140 00 Praha 4 | tel.: +420 296 187 334 www.almirall.cz | info.czechia@almirall.com CZ-EBG-2500026, březen 2025 EBGLYSS® je indikován k léčbě středně těžké až těžké atopické dermatitidy u dospělých a dospívajících od 12 let s tělesnou hmotností nejméně 40 kg, kteří jsou kandidáty na systémovou terapii.1 Monoklonální protilátka selektivně inhibující signalizaci IL-13 s časnou účinností v 16. týdnu*, přetrvávající po dobu až 3 let.1–3
www.dermatologiepropraxi.cz DERMATOLOGIE PRO PRAXI 51 SLOVO ÚVODEM Pište také pro nás! Pište také pro nás! Nemám rád telefon. Telefonující se nezajímá, jestli náhodou při jeho zvonění nejsem uprostřed hovoru s někým zcela reálným a živým, nebo v koupelně, protože ke mně nevidí, telefonuje v dobách, kdy dost dobře nevím, jak se vykroutit a nebýt nezdvořilý. Dlouho jsem si myslel, že při každém zazvonění čerti píchají vidlemi Alexandra Grahama Bella do hyždí, než jsem zjistil, že nechtěl vymyslet tuhle ďábelskou věc, ale chtěl udělat sluchovou protézu pro svou hluchoněmou kamarádku. Přestal jsem ho tedy nazývat zplozencem pekla, nicméně telefon jsem na milost nevzal. Ovládl jsem základy internetu a s řadou svých pacientů si píšu. Mám za to, že je to oboustranně výhodné, dokonce jsme s jednou osobou, do té doby mi neznámou, začali psát román v dopisech, jakýsi Valmont II. A jak si tak píšu, najednou mě zarazilo, že jedna moje dlouholetá pacientka vyřešila celý vesmír lépe než Einstein. Navíc před půlnocí. Pozval jsem ji tedy na zítřek na kafe, kde jsem zjistil, že se rozbíhá do mánie, a to jen proto, že ji nakrmili clarithromycinem. Tak se to někdy stává. Epizoda to byla bouřlivá, ale opadla za pár dní po vysazení antibiotika a příslušných dávkách antipsychotik. Protože takových příhod je poskrovnu, ale na druhé straně existují, sebral jsem všech 65 citací z literatury, vybral ty hvězdné a poslal celý příběh jednak do našeho psychosomatického journalu Psychosom a potom do světa. Domů česky, do světa anglicky. Chytil jsem se na světovém kolotoči a nejméně třikrát do měsíce dostávám nabídku, abych poslal něco ze svých zkušeností, tu journalu s impact faktorem, tu naopak těm pirátům, co loví. Zůstávám stále u tématu, ačkoliv jest mi drobet odbočit. Byl jsem dlouhá léta šéfredaktorem časopisu Praktický lékař a vím, jak obtížně se někdy shánějí pro český časopis příspěvky. Ano, antibiomania je kuriózní příběh a publikovaných prací je dneska stále méně než 100. Nicméně máme všichni své příběhy, které nepostrádají zajímavosti pro české kolegyně a kolegy. Chamfort kdysi napsal, že skutečné znalosti člověk nikdy nenačerpá z knih, protože autorům se zdají ty věci malicherné. Tohle je apel na české autory, aby přispěli do českých časopisů! Kolik doktorů čte Science a podobné vznešenosti, kde jsou nezbytné eskamotérské kousky se statistikou, desítky odstavců nestravitelné vaty, a navíc ještě platit 200–500 tolarů za otištění?! Prosím, myslete na nás, české čtenáře, kteří jsou rádi, když si večer po práci mohou přečíst něco, co je obohatí stejně, jako kdyby seděli s autory u stolu a přátelsky pokecali o svých pacientech a podělili se o své zkušenosti. MUDr. Radkin Honzák, CSc. Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, IČ 25553933 Adresa redakce: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc tel: 582 397 407, fax: 582 396 099, www.solen.cz Redaktorka: Mgr. Eva Kultanová, kultanova@solen.cz Grafická úprava a sazba: DTP SOLEN, Lucie Šilberská Obchodní oddělení: Daniela Stojanovski, stojanovski@solen.cz Charlese de Gaulla 3, 160 00 Praha 6, mob.: 721 603 709 Citační zkratka: Dermatol. praxi. Registrace MK ČR pod číslem 17203 ISSN 1802-2960 (print) ISSN 1803-5337 (on-line) Časopis je indexován v: Bibliographia Medica Čechoslovaca a v databázi EBSCO. Články prochází dvojitou recenzí. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých článků či inzerátů. Reprodukce obsahu je povolena pouze s přímým souhlasem redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit či stylisticky upravovat. Na otištění rukopisu není právní nárok. Předplatné čtyř čísel časopisu včetně supplement na rok 2025 ČR: tištěná 1 100 Kč, elektronická 660 Kč. Objednávky na www.solen.cz ➜ predplatne@solen.cz nebo 585 204 335. DERMATOLOGIE PRO PRAXI ROČNÍK 19, 2025, ČÍSLO 2 TIRÁŽ Redakční rada: doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc., doc. MUDr. Dagmar Ditrichová, CSc., MUDr. Olga Filipovská, MUDr. Helena Korandová, CSc., MUDr. Alena Machovcová, MBA, MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc., doc. MUDr. Jarmila Rulcová, CSc., MUDr. Lucie Růžičková Jarešová, MUDr. Jaroslav Strejček, CSc., MUDr. Jan Šternberský, CSc., MUDr. Martin Tichý, Ph.D., MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., MUDr. Petr Zajíc, MBA
DERMATOLOGIE PRO PRAXI www.dermatologiepropraxi.cz 52 OBSAH Obsah SLOVO ÚVODEM 51 MUDr. Radkin Honzák, CSc. Pište také pro nás! PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY 53 doc. MUDr. Peter Koliba, CSc., MUDr. Radek Litvik Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa 56 PharmDr. Martina Nováková, PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D. Fyziologické kožní změny v těhotenství 61 doc. MUDr. Karel Ettler, CSc. Fotoprotekce 2025 – charakteristika a praktické poznámky 64 MUDr. Jana Teplanová Rosacea a její léčba 68 MUDr. Samuel Pavlík Autologní transplantace progenitorových buněk v léčbě androgenní alopecie u mužů i žen 72 MUDr. Júlia Bartková, MBA, MPH, Marie Tormová, MUDr. Gabriela Bakšová Psychologické dopady hidradenitis suppurativa: Jak nemoc ovlivňuje kvalitu života pacientů SDĚLENÍ Z PRAXE 75 MUDr. Michaela Nováková Děti předškolního věku úspěšně léčené dupilumabem 81 MUDr. Kristýna Papajíková, MUDr. Linda Vavříková, MUDr. Martin Tichý, Ph.D. Případ rozsáhlé tinea capitis u ženy středního věku ZAZNĚLO NA KONFERENCI 84 MUDr. David Salát Zaznělo na 1. konferenci Dermatologie pro praxi v Českých Budějovicích Hidradenitis suppurativa od teorie k praxi 88 MUDr. David Salát Zaznělo na 17. konferenci Dermatologie pro praxi v Olomouci První zkušenosti s léčbou lebrikizumabem u atopické dermatitidy
www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2025;19(2):53-55 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 53 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa doc. MUDr. Peter Koliba, CSc.1, MUDr. Radek Litvik2 1Gynekologická ambulance Gynartis, s. r. o., Ostrava 2Kožní oddělení, Fakultní nemocnice v Ostravě, LF OU Ostrava Menopauza je přirozený biologický stav, kdy končí reprodukční období života ženy. Hormonální změny, hlavně pokles estrogenu, významně ovlivňují všechny tkáně, kde jsou estrogenové receptory, včetně kůže. Tento článek shrnuje, jak menopauza ovlivňuje zdraví kůže a popisuje současné dostupné terapeutické přístupy ke zvládnutí těchto změn, které se projevují jako stárnutí pleti, suchost, ztráta kolagenu a zvýšeného rizika některých dermatologických problémů. Zkoumá dostupné možnosti zmírnění těchto účinků, včetně hormonální substituční terapie (HRT), lokální léčby, úprav životního stylu a nových terapií. Klíčová slova: menopauza, stárnutí pleti, kožní změny, atrofie kůže. Effect of menopause on the skin from the gynaecologist’s perspective Menopause is a natural biological state when the reproductive period in a woman’s life ends. Hormonal changes, particularly a decrease in oestrogen levels, significantly affect all tissues with oestrogen receptors, including the skin. The present article summarizes how menopause affects skin health and describes the currently available therapeutic approaches to managing these changes that are manifested as skin ageing, dryness, loss of collagen, and increased risk of some dermatological conditions. It also explores the options available to mitigate these effects, including hormone replacement therapy (HRT), topical treatments, lifestyle modifications, and novel therapies. Key words: menopause, skin ageing, skin changes, skin atrophy. Úvod Menopauza je fyziologický proces charakterizovaný ukončením menstruačních cyklů a reprodukční schopnosti ženy. Nastává v období mezi 45. a 55. rokem života. V tomto období nastávají významné hormonální změny, zejména snížení hladiny estrogenu. Menopauza bývá spojována s celou řadou potíží, ať už jde o nepravidelné krvácení, návaly horka nebo pocení, poruchy spánku, a pak je celá řada problémů, o kterých se mluví málo. Jde o metabolické změny, ke kterým patří kromě osteoporózy, kardiovaskulárních změn, urogynekologických problémů, také zhoršená kvalita pleti a vlasů, suchost kůže a sliznic. Pokles estrogenů se na kůži významně projevuje. Kůže je největším orgánem lidského těla a je vysoce citlivá na změny systémových hormonů, zejména estrogenů. Vliv menopauzy na kůži Menopauza je přirozený proces, kterým se označuje poslední menstruační krvácení, když už poté žena 1 rok nekrvácí. Období, které samotné ukončení menstruace předchází, označujeme jako období tzv. perimenopauzy, které může trvat 3 až 5 let. Má několik fází a nejčastěji nastává u žen okolo 45. až 55. roku života. Jednotlivé fáze doprovází hormonální změny spojené se sníženou produkcí ženských hormonů, a to nejdříve progesteronu (v důsledku chybění ovulace) a následně dochází k poklesu hladiny estrogenu. A právě tento úbytek estrogenů se může projevit ve změnách trofiky kůže a vlasů. V období menopauzy kůže postupně ochabuje, ztrácí pevnost a objevují se vrásky. Vlivem nízké produkce estrogenu přichází i o kolagen – během prvních 5 let DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Dermatol. praxi. 2025;19(2):53-55 https://doi.org/10.36290/der.2025.011 Článek přijat redakcí: 5. 3. 2025 Článek přijat k tisku: 15. 4. 2025 doc. MUDr. Peter Koliba, CSc. koliba@gynartis.cz
www.dermatologiepropraxi.cz 54 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2025;19(2):53-55 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa menopauzy ho dermis, podle Americké dermatologické akademie, ztratí až 30 %. Návaly horka pak mohou způsobovat zarudnutí kůže, může se také objevit akné, a protože estrogen pomáhá kůži zadržovat vodu, patří k typickým projevům také suchost. Suchá kůže ztrácí svou elasticitu a plnost a působí starším dojmem. Biologické stárnutí kůže Stárnutí představuje komplex velmi úzce propojených skupin patologických dějů, v jejichž důsledku dochází k akumulaci poškození na buněčné a molekulární úrovni a následně k poškozování celých tělních systémů. Stárnutí je proces postupného snižování schopností a funkčních kapacit organismu a má biologický podklad. Dochází při něm ke strukturálním změnám všech tělních systémů, orgánů, tkání i buněk. Ze všech teorií stárnutí se jeví jako nejvíce pravděpodobná teorie akumulace poškození. Snaží se totiž integrovat všechny doposud známé patofyziologické mechanismy stárnutí. Molekulární změny, které postihují membrány, jsou úzce spjaty s faktory stárnutí. Významnou roli přitom hraje oxidační stres, při kterém volné radikály reagují s lipidy membrán (peroxidace lipidů). Důležité jsou také věkem podmíněné změny v lipidovém složení membrán. Výše diskutované změny na molekulární a buněčné úrovni mají za následek změny na úrovni tkáňové. Tyto změny mají podobu atrofií, fibróz, ztráty elasticity a pevnosti tkání a spolu se snížením reparačních procesů vedou k omezování až ztrátám funkcí na úrovni orgánů a orgánových systémů. Velmi dobře viditelné jsou změny na kůži, která vinou narušené produkce součástí mezibuněčné matrix ztrácí svoji pružnost a své bariérové a ochranné funkce. Hormonální změny a stárnutí kůže Estrogen hraje klíčovou roli při udržování struktury a funkce pokožky tím, že podporuje produkci kolagenu, udržuje hydrataci a zvyšuje kožní elasticitu. Jak hladiny estrogenu během menopauzy klesají, kůže prochází několika zřetelnými změnami: Snížená produkce kolagenu: Kolagen, strukturální protein zodpovědný za pevnost a elasticitu dermis, je produkován v hojném množství během reprodukčních let ženy. Estrogen stimuluje fibroblasty, buňky produkující kolagen. S poklesem hladiny estrogenu klesá syntéza kolagenu, což vede ke ztenčování kůže, snížené elasticitě a tvorbě vrásek. Suchost a dehydratace pokožky: Estrogeny také ovlivňují produkci přirozeného kožního mazu. Nižší hladiny estrogenu mohou mít za následek sníženou produkci mazu, což vede k suché, šupinaté a méně pružné pokožce. Navíc se zhoršuje schopnost pokožky zadržovat vlhkost, což dále zhoršuje suchost. Zvýšená citlivost pokožky: Estrogen pomáhá regulovat bariérovou funkci kůže. S menopauzou se schopnost kůže zadržovat vlhkost snižuje a bariéra se stává křehčí a tím je kůže náchylnější k podráždění, citlivosti a alergickým reakcím. Ztenčení epidermis: Snížení estrogenu ovlivňuje tloušťku epidermis. V důsledku toho se kůže stává tenčí a křehčí, což zvyšuje riziko modřin a opožděného hojení ran. Hyperpigmentace: Hormonální změny během menopauzy mohou také přispět ke vzniku nejrůznějších hyperpigmentací kůže. Chloasma (melasma) je změna v souvislostí s vyšší hladinou ženských hormonů v těhotenství nebo při užívání HAK, kdežto solární lentigo (stařecká skvrna) je součástí aktinického (exogenního) stárnutí a vyskytuje se stejně tak u mužů. Tyto stavy, které se obvykle zhoršují vystavením slunci, se projevují jako tmavé skvrny na kůži, které se běžně vyskytují na obličeji, krku a rukou. Dermatologické projevy spojené s menopauzou Některé dermatologické stavy se stávají častějšími během nebo po menopauze v důsledku hormonálních změn, které doprovázejí tuto životní fázi: Akné: Zatímco většina žen má problém s akné během dospívání, hormonální změny během menopauzy mohou také vést ke zvýšení hladiny androgenů, což může stimulovat činnost mazových žláz a vést k akné. Podobně zarudnutí obličeje při návalech horka, může být výraznější v důsledku kolísání hladin hormonů a změn regulace krevních cév. Řídnutí vlasů a alopecie: Snížení estrogenu a progesteronu může způsobit změny v růstu vlasů, včetně řídnutí nebo vypadávání vlasů. Postmenopauzální ženy mohou také trpět androgenetickou alopecií, znamená difuzní prořídnutí kštice na temeni, který se častěji vyskytuje u mužů, ale také u žen může vést ke znatelné ztrátě vlasů. Pruritus (svědění kůže): Hormonální změny během menopauzy mohou přispívat ke zvýšené suchosti kůže a svědění. Tento stav je často zhoršován environmentálními faktory, jako je suché klima nebo používání dráždivých produktů péče o kůži. Dermální a hypodermální atrofie: Ženy po menopauze jsou vystaveny zvýšenému riziku rozvoje dermální a hypodermální atrofie, což je stav charakterizovaný ztenčením a ztrátou tuku pod kůží. Tento stav může podpořit vznik vrásek, ochabování kožního turgoru a přispět tak k celkové manifestaci známek stárnutí. Možnosti léčby Hormonální substituční terapie Hormonální substituční terapie (HRT) je jedním z nejúčinnějších způsobů léčby symptomů menopauzy, včetně těch, které postihují kůži. Estrogenní substituce pomáhá obnovit produkci kolagenu, zlepšuje hydrataci pokožky a snižuje výskyt vrásek. HRT však není vhodná pro všechny pacientky, zvláště ty s anamnézou rakoviny prsu, akutního tromboembolického onemocnění nebo u kuřaček. Rizika a přínosy by měl pečlivě zhodnotit lékař. Lokální léčba Retinoidy: Retinoidy, deriváty vitaminu A, jsou široce používány v dermatologii pro svou schopnost stimulovat produkci kolagenu, urychlovat buněčnou výměnu a redukovat jemné linky a vrásky. Mohou být zvláště prospěšné pro ženy po menopauze, které trpí stárnutím pokožky. Hydratační přípravky a kyselina hyaluronová: Vzhledem k tomu, že ženy po menopauze často pociťují suchou pokožku, mohou hydratační produkty obsahující složky jako kyselina hyaluronová, glycerin a ceramidy pomoci doplnit vlhkost a obnovit kožní
www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2025;19(2):53-55 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 55 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vliv menopauzy na kůži z pohledu gynekologa bariéru. Proto se doporučuje jako profylaxe dalších aktinických změn kůže (photoaging) řada přípravků denní kosmetiky, která obsahuje SPF filtry. Peptidy: Produkty péče o pleť na bázi peptidů mohou pomoci stimulovat produkci kolagenu a zlepšit elasticitu kůže, čímž pomáhají zmírnit některé účinky deplece estrogenu. Laserová a světelná terapie: Neinvazivní procedury, jako je frakční CO2 laser, intenzivní pulzní světlo (IPL) a radiofrekvenční ošetření, mohou zlepšit texturu pleti, redukci vrásek a řešení hyperpigmentace spojené s menopauzou. Tyto terapie stimulují produkci kolagenu a podporují omlazení pokožky. Botulotoxin a dermální výplně: Ženám, které hledají kosmetické ošetření, mohou injekce botulotoxinu a/nebo dermálních výplní pomoci obnovit objem, vyhladit vrásky a zlepšit vzhled pokožky. I když jsou tato ošetření dočasná, mohou výrazně zlepšit vzhled stárnoucí pleti u žen po menopauze. Korektivní zákroky Tato léčba se provádí na specializovaném pracovišti a měla by se provádět citlivě a s mírou. Zákroky měl by je vykonávat pouze vyškolený zdravotnický pracovník s příslušnou praxí. Úprava stravy a životního stylu: Dobře vyvážená strava bohatá na antioxidanty, vitaminy (jako je vitamin C a E) a omega-3 mastné kyseliny může pomoci zlepšit zdraví pokožky. Pro udržení vlhkosti pokožky je také nezbytná dostatečná hydratace. Kromě toho vyhýbání se kouření, nadměrnému slunění a každodennímu používání opalovacích krémů může zabránit dalšímu poškození pokožky a zachovat zdraví pokožky během menopauzy. Alternativní terapie: Nové terapie, jako jsou fytoestrogeny (rostlinné estrogeny) a bioidentické hormony, jsou zkoumány z hlediska jejich potenciálu zmírňovat změny kůže v menopauze. Přestože předběžné studie jsou slibné, je zapotřebí více výzkumu, aby se zjistila jejich účinnost a bezpečnost v dermatologické péči. Závěr Menopauza znamená významný fyziologický přechod, který má pozoruhodné účinky na zdraví pokožky. Pokles hladiny estrogenu vede k řadě dermatologických změn, včetně ztenčení kůže, suchosti, ztrátě elasticity a zvýšené zranitelnosti kůže. Kombinace léčby, včetně HRT, topických terapií, estetických procedur a změn životního stylu, může pomoci zmírnit tyto účinky a zlepšit kvalitu života žen po menopauze. Dermatologové by měli zvážit individuální potřeby každé pacientky a poskytnout personalizované léčebné plány pro řešení kožních změn spojených s menopauzou. Mezioborová spolupráce dermatologa a gynekologa je důležitá pro nastavení správné terapie a přináší benefit především pro pacientku, pro kterou zmírnění obtíží přináší zlepšení kvality života. LITERATURA 1. Borský P, Holmannová D, Fiala Z, el al. Fyziologie stárnutí. Čas. Lék. čes. 2022;161:11-16. 2. Baillargeon J, et al. Vliv menopauzy na zdraví pokožky. JSciMed. 2020;11(4):101-109. 3. Chien AL, Cohen SR. Menopauzální kožní změny: dermatologická perspektiva. Dermatologická terapie. 2019;32(2):e12834. 4. Dagoši E. Změny vlasů v procesu stárnutí. Dermatol. praxi. 2014;8(2):57-59. 5. Fait T. Žena v menopauze v ordinaci dermatologa. Dermatol. praxi. 2022;16(3):145-149. 6. Litvik R. Hormonální stárnutí kůže. Dermatol. praxi. 2008;2(5-6):226-229. www.dermatologiepropraxi.cz Dermatologie pro praxi
www.dermatologiepropraxi.cz 56 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2025;19(2):56-60 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Fyziologické kožní změny V těhotenstVí Fyziologické kožní změny v těhotenství PharmDr. Martina Nováková, PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D. Ústav farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Masarykova univerzita Brno V těhotenství dochází vlivem hormonálních, ale i dalších fyziologických faktorů k celé řadě změn, které jsou zaměřené na podporu vývoje nového jedince. Jedním z orgánů, který je těmito změnami ovlivněn, je kůže. Fyziologické projevy na kůži jsou vyjádřeny u těhotných žen ve vyšší či nižší míře, z toho důvodu různou měrou ženy zatěžují a mohou ovlivnit i psychickou stránku během těhotenství. Základem správného přístupu zůstává diferenciální diagnostika, pochopení mechanismu vzniku kožních změn a vhodně zvolený terapeutický přístup se zaměřením na specifika těhotných. Přehledový článek poukazuje na nejčastější přirozené změny na kůži, které se mohou objevit během těhotenství. Klíčová slova: těhotenství, fyziologické změny, kůže, hyperpigmentace, acne vulgaris, změny vlasů a nehtů. Physiological skin changes during pregnancy During pregnancy, hormonal and other physiological factors cause a number of changes aimed at supporting the development of a new individual. One of the organs affected by these changes is the skin. Physiological manifestations on the skin are expressed in pregnant women to a greater or lesser extent, which is why they burden women to varying degrees and can also affect the psychological aspect during pregnancy. The basis of the correct approach remains differential diagnosis, understanding the mechanism of skin changes and a suitably chosen therapeutic approach focusing on the specifics of pregnant women. The review article points out the most common natural changes on the skin that can occur during pregnancy. Key words: pregnancy, physiological changes, skin, hyperpigmentation, acne vulgaris, hair and nail changes. Úvod V průběhu těhotenství dochází v ženském těle k různým fyziologickým změnám zapříčiněných hormonálními, imunologickými, metabolickými a mechanickými faktory. Jedním z orgánů, který je těmito faktory ovlivněn, je kůže. Kožní projevy v těhotenství jsou časté a jsou příčinou nepříjemného diskomfortu těhotných žen. Mohou vést k nižší kvalitě života během těhotenství. Kožní změny v těhotenství je možno rozdělit na fyziologické a patologické (specifické dermatózy). K základním skupinám fyziologických změn lze zařadit pigmentové změny, těhotenské akné, vaskulární změny, změny na sliznicích, změny vlasů a nehtů a imunitní změny v těhotenství. Po porodu se tyto změny a jejich projevy mohou částečně nebo i zcela regredovat (1). Hyperpigmentace v těhotenství V rámci těhotenství dochází velmi často k abnormální pigmentaci kůže, výskyt je uváděn v rozmezí 88–99 % (2). Z fyziologických hyperpigmentací lze uvést linea nigra, obličejové melasma, strie gravidarum a další pigmentace jako jsou hyperpigmentace řitního otvoru, dvorců, axily, genitálií, krku, bradavek, hráze a mediálních stehen. Ztmavnout mohou také jizvy (3). DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Ethical principles compliance: The authors attest that their study was approved by the local Ethical Committee and is in compliance with human studies and animal welfare regulations of the authors’ institutions as well as with the World Medical Association Declaration of Helsinki on Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects adopted by the 18th WMA General Assembly in Helsinki, Finland, in June 1964, with subsequent amendments, as well as with the ICMJE Recommendations for the Conduct, Reporting, Editing, and Publication of Scholarly Work in Medical Journals, updated in December 2018, including patient consent where appropriate. Conflict of interest and financial disclosures: None. Funding/Support: None. Cit. zkr: Dermatol. praxi. 2025;19(2):56-60 https://doi.org/10.36290/der.2025.010 Článek přijat redakcí: 28. 3. 2025 Článek přijat k tisku: 22. 4. 2025 PharmDr. Martina Nováková martina.novakova@med.muni.cz
ZKRÁCENÁ INFORMACE O PŘÍPRAVKU Název přípravku: Contractubex gel. Složení: 100 g gelu obsahuje: 10 g extraktu z Allium Cepa L., bulbus (cibule kuchyňské cibule) (0,16:1)., extrakční rozpouštědlo: voda, heparinum natricum 40,0 mg (odp. 5000 IU), allantoinum 1,0 g. Indikace: Hypertrofické, keloidní, pohyb omezující a opticky rušící jizvy po operacích, amputacích, popáleninách a úrazech; trvalé kontraktury jizev, jako např. Dupuytrenova kontraktura, a traumatické kontraktury šlach, nebo při retraktaci jizev (atrofické jizvy). Contractubex se používá vždy až po uzavření léze. Dávkování a způsob podání: V tenké vrstvě několikrát denně se gel nanese na kůži a jizevnatou tkáň a jemně vmasíruje. Do úplné absorbce. U keloidů a starých jizev se gel nechá působit přes noc pod obvazem. Léčba trvá několik týdnů až měsíců. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou nebo kteroukoli pomocnou látku přípravku. Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Přípravek obsahuje ethylparaben (riziko zpožděné alergické reakce); kyselinu sorbovou (riziko kožní reakce, např. kontaktní dermatitidy); parfém s alergenními vonnými látkami (citronelol, geraniol, benzylalkohol, citral a linalool); alkohol. Interakce: Studie nebyly provedeny. Těhotenství a kojení: Riziko v době těhotenství a kojení není známo. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Neuvádí se. Nežádoucí účinky: Pruritus, erytém, teleangiektazie, atrofie jizvy. Přípravek je obecně velmi dobře snášen i při dlouhodobém použití. Druh obalu a velikost balení: Zaslepená hliníková tuba s vnitřním lakem a s HDPE šroubovacím uzávěrem, krabička. Balení: 20 g, 50 g a 100 g. Doba použitelnosti: 2 roky. Po prvním otevření 6 měsíců. Zvláštní opatření pro uchovávání: Při teplotě do 25°C. Držitel rozhodnutí o registraci: Merz Pharmaceuticals GmbH, Eckenheimer Landstraße 100, 60318 Frankfurt/ Main, Německo. Registrační číslo: 46/753/97C. Datum registrace/prodloužení registrace: 10.9.1997./3.7.2014. Datum poslední revize textu: 20.10.2023. Přípravek je volně prodejný. Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Seznamte se, prosím, s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese společnosti DESITIN PHARMA, spol. s r.o., Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Czech Republic, www.desitin.cz Poslední revize textu: 20.10.2023 5/2025 Contractubex A4 inz. Datum přípravy: květen 2025 STRIE JE TAKÉ JIZVA CONTRACTUBEX® GEL 20 g Pro léčbu čerstvých i starších jizev různého původu a typu Contractubex® gel se používá při léčbě hypertrofických, atrofických, keloidních, pohyb omezujících a opticky rušících jizev po operacích, amputacích, popáleninách a úrazech trvalých kontraktur jizev (např. Dupuytrenova kontraktura) a traumatických kontraktur šlach Contractubex® gel zabraňuje nadměrné tvorbě jizev zmírňuje zarudnutí, svědění a pocit napětí na kůži zlepšuje pružnost a měkkost jizev hydratuje jizvy léčí a hydratuje zároveň www.contractubex.cz
www.dermatologiepropraxi.cz 58 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2025;19(2):56-60 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Fyziologické kožní změny v těhotenství Linea nigra Linea nigra je fyziologická změna kůže související s těhotenstvím, projevující se jako asymptomatická kožní hyperpigmentace na břiše, táhnoucí se lineárně od pupku k symfýze stydké jako makulární podélný pruh pigmentu. Incidence u těhotných žen se pohybuje v rozmezí od 32 do 92 %. Předpokládá se, že její častý projev souvisí s přirozenými hormonálními změnami, zvýšenými hladinami estrogenu, progesteronu a/nebo hormonů stimulujících melanocyty. U většiny žen dochází po porodu k částečnému nebo úplnému spontánnímu ústupu ztmavnutí kůže. Objevuje se také u novorozenců a dětí, u mužů byla zaznamenána při benigní hyperplazii prostaty nebo při rakovině prostaty (3). Melasma Chloasma melasma (CM) je získaná symetrická forma hyperpigmentace, která se klinicky vyznačuje nepravidelnými, světle nebo tmavě hnědými makulami a skvrnami ohraničených okraji. Předpokládá se, že v těhotenství hraje roli zvýšená hladina estrogenu a progesteronu. Kromě těhotenství jsou jako další predispoziční faktory uváděny genetická náchylnost, sluneční záření (melasma se typicky se objevuje na místech jako je obličej a krk), kombinovaná perorální antikoncepce a další léky. Melasma zůstavá po porodu trvale u 30 % žen (4). Lze očekávat, že po porodu dojde k částečnému nebo úplnému vyblednutí pigmentových změn. Některé kožní změny, jako je linea nigra a hyperpigmentace prsních dvorců, se často do původního stavu nevrátí. Některé, jako melasma, přetrvávají po porodu ještě několik let. Preventivním opatřením je omezit pobyt na slunci, chránit pokožku opalovacími krémy s vysokým UV faktorem a nosit ochranný oděv. Za bezpečný přístup je považována topická léčba s obsahem např. kyseliny lojové, lipozomálního aloe vera a nikotinamidu. Konvenční léčba s obsahem retinoidů patří ke kontraindikovaným přístupům (1). Striae gravidarum Těhotenské strie představují jednu z nejčastějších změn pojivové tkáně během těhotenství, dle studií postihují 52–80 % pacientek (5). S prvotní incidencí se setkáváme zejména u prvorodiček, v typicky v pozdním druhém a časném třetím trimestru. Etiopatogeneze zahrnuje kombinaci genetických a hormonálních faktorů a zvýšený mechanický stres. Lze je charakterizovat jako ploché, růžové až červené pruhy (striae rubra nebo nezralé strie), které progradují a stávají se delšími, vyvýšenými, širšími a mění barvu na fialově červenou. V průběhu let blednou a stávají se hypopigmentovými (striae alba nebo zralé strie). Obvykle se vyskytují na prsou, břiše, bocích a stehnech, tedy na namáhaných místech. Jedná se o atrofické lineární jizvy, které jsou nejen kosmetickým problémem, ale v období těhotenství mohou u rodiček vyvolat stavy úzkosti, což vede ke snížení jejich kvality života. Metody jejich prevence jsou diskutabilní, z nejvíce zmiňovaných je možno uvést produkty s obsahem kyseliny hyaluronové, kosmetické přípravky s extrakty z Centella asiatica a masáže pokožky v oblastech vystavených maximálnímu rozpětí. Z důvodu bezpečnosti je možné až v období po porodu a kojení použít topický tretinoin, který zvyšuje aktivitu dermálních fibroblastů. Laserová terapie (např. neablativní frakční lasery) vede ke zvýšenému obsahu elastinu a produkci kolagenu v léčených lézích (6). Změny vlasového růstu Během těhotenství dochází k několika specifickým aspektům souvisejících s růstem vlasů, jako je významné zvýšení hormonů štítné žlázy, sekundárních androgenů a estrogenů. Dochází k zásahu do cyklické aktivity vlasového folikulu, který zahrnuje období masivního růstu (anagen), řízenou apoptózu (katagen) a klidovou fázi (telogen). Tato období se běžně vyskytují v poměru 1 000 : 10 : 100 dní. V těhotenství dochází vlivem navýšení hladiny estrogenu ke zvýšení počtu vlasových folikulů v anagenní fázi, což má za následek nadměrný růst vlasů během těhotenství. Vlasové folikuly po delší dobu zůstávají v anagenní fázi, přechod do telogenní je opožděný, což je specifické zejména pro 2. polovinu těhotenství (7, 8). V této souvislosti je možné zmínit i hirsutismus – nadměrné ochlupení, které se objevuje v konečné fázi těhotenství, zejména na obličeji, někdy na končetinách, břiše a zádech (9). V období po porodu dochází k masivnímu vypadávání vlasů (poporodní efluvium) v důsledku snížení hladiny estrogenu, tedy k rychlému přechodu vlasových folikulů do telogenní fáze. Nástup je proměnlivý, často dosahuje vrcholu mezi 2.–3. měsícem, zaznamenány jsou případy až do 6.–15. měsíce po porodu. Tato porucha růstu vlasů se projevuje jako difuzní vypadávání vlasů z pokožky hlavy, které se zvýrazní podél přední vlasové linie. Jako další faktory působící na cyklus růstu vlasů v období po porodu jsou významně zvýšený kortizol (vliv stresových faktorů) a snížení koncentrace specializovaných proteoglykanů. Důkazy pro specifické léčebné strategie v poporodním období jsou omezené, vypadání vlasů jako důsledek poporodního efluvia se ve většině případů postupně upraví. Nedochází totiž k trvalému poškození vlasového folikulu, snižuje se jen jeho regenerační schopnost. Pokud se stav nelepší, je na místě zvolit vhodné diagnostické metody, např. laboratorní vyšetření hladin Fe, Zn a hormonů štítné žlázy, a zvážit vhodná léčebná, popř. suplementační opatření. Na trhu máme registrované léčivé přípravky s obsahem zmíněných mikronutrientů (např. Aktiferrin®, Zinkorot®) (7, 8, 10). Změny nehtů Odborná zjištění o změně v růstu, tloušťce a kvalitě nehtů během těhotenství jsou omezená. Novější prospektivní observační studie Matushansky et al. (2023) na základě dotazníkového šetření uvádí, že až 34 % těhotných žen poukazuje na změnu nehtů v období těhotenství. K nejčastějším patří, a to i dle předchozích zjištění, onychokryptóza a leukonychie, které jsou uváděny jako významně častější oproti údajům získaných od netěhotných pacientek. Na druhou stranu u těhotných pacientek nebyla potvrzena změna v růstu nehtů nebo jejich tloušťce. Autoři však uvádí, že dřívější sdělení v některých případech dochází k odlišným zjištěním a poukazují na nutnost robustnějších klinických vyšetření (11). Změny funkce žláz v těhotenství Na začátku těhotenství dochází ke zvýšené sekreci ekrinních potních žláz s výjimkou
www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2025;19(2):56-60 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 59 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Fyziologické kožní změny v těhotenství těch, které se nacházejí na dlaních. Tato zvýšená aktivita se může klinicky projevit jako hyperhidróza a miliaria. Ve druhé polovině těhotenství, díky zvýšené hladině progesteronu a androgenu, stoupá činnost mazových žláz, což se projevuje jako zvětšení malých papul na dvorcích označovaných jako Montgomeryho tuberkuly, které tak mohou zajistit lubrikaci bradavek a dvorců při kojení (12). Acne vulgaris Průřezové a průzkumové studie uvádí, že se v těhotenství acne vulgaris objevuje u 43 % žen. K rozvoji akné přispívají hormonální a fyziologické změny během těhotenství. Akné má zánětlivou formu, rozšiřuje se až do oblasti trupu a je nejzávažnější během druhého a třetího trimestru (13). Problematické je podání léčiv. Těhotné a kojící pacientky jsou vyloučeny z klinických studií a údaje o bezpečnosti a účinnosti většiny léků proti akné chybí. Podání vhodných léčiv je řešeno i v období před početím (13, 14). Pečlivý výběr terapie během prekoncepční fáze je důležitý pro snížení rizika pro matku a plod. K léčivům, která jsou kontraindikována, náleží isotretinoin, spironolakton, tazaroten a trimethoprim – sulfamethaxazol, nedoporučují se topické retinoidy, amoxicilin a perorální erythromyciny, metronidazol, kortikosteroidy. V případě podání je nutno pamatovat na dobu potřebnou k eliminaci léčiv z organismu (13). Léčba akné v těhotenství by měla probíhat v kontextu závažnosti akné s cílem minimalizovat riziko pro matku a plod. Přístup by měl být postupný, zahrnující lokální léčbu u mírného až středního akné (např. kyselina salicylová nebo glykolová, kyselina azelaová, benzoylperoxid). Systémová terapie (včetně antibiotik) by měla být přidána při středně těžkém a těžkém akné (ve všech trimestrech je možno podat např. p. o. cefalexin, azithromycin, klindamycin), perorální a intralezionální kortikosteroidy nebo procedurální léčba by měla být vyhrazena pro fulminantní nebo refrakterní případy. Absolutně kontraindikovány jsou isotretinoin a jiné topické retinoidy (adapalen, tretinoin, trifaroten) a tazaroten. Dostupná data naznačují riziko, a proto nelze podat v žádném trimestru spironolakton a trimethoprim-sulfamethaxazol (15). Léčba během laktace je opět členěna dle závažnosti akné. U mírné až střední formy lze použít léčiva s nízkým rizikem (benzoylperoxid, kyselina azelaová) a tzv. přijatelná léčiva (kyselina salicylová nebo glykolová), u středně těžkého až těžkého akné volíme opět léčiva z kategorie přijatelných léčiv (p. o. amoxicilin a cefalexin) nebo léčiva s nízkou pravděpodobností znepokojení (p. o. azithromycin) (13, 16, 17, 18). Přísné kontraindikace obecně nejsou uváděny, na druhou stranu z doporučení vyplývá nutnost se vyhnout např. isotretinoinu a topickému dapsonu kvůli nejasným rizikům pro kojené děti. Obecně je nutné vždy podání léčiv v průběhu kojení zvážit z důvodu nízkého množství ověřených informací a protichůdných údajů o bezpečnosti a účinnosti léčiv. Je známo, že ne všechna léčiva považovaná za bezpečná v těhotenství mohou být podána i v období kojení (19). Uvedený výčet léčiv zdaleka není kompletní a je volen spíše příkladovou formou. Pro výběr vhodného léčiva je možno vycházet z ověřených zdrojů/systémů vyvinutých FDA, Briggs Drugs in Pregnancy and Lactation a dalších mezinárodních zdravotnických agentur (15, 16, 17, 20, 21). Vaskulární změny v těhotenství Z důvodu dostatečného krevního zásobení plodu se mezi 6.–8. týdnem gestace začíná zvyšovat krevní objem o cca 50 %. Současně dochází také ke zvýšení srdeční frekvence a tepového objemu, zvyšuje se průtok krve dělohou, odhaduje se 30 až 50×. Dochází k vaskulárním adaptacím jako reakce na tyto změny, které jsou řízeny zejména hormonálními změnami, estrogenem a progesteronem. V rámci dělohy dochází v počátku těhotenství k invazi cytotrofoblastu do endometria, k vaskulární remodelaci a tvorbě sinusů, které se přetvářejí v placentární klky. Zvýšené krevní zásobení ve druhém trimestru je zajištěno transformací vysoce odolných vinutých myometriálních spirálních tepen na dilatované cévy s nízkým odporem. Tyto změny jsou důležité pro vývoj plodu, avšak projevy mohou být pro těhotnou ženu i méně příjemné. Z běžných klinických projevů lze uvést pavoučí angiomy (nevi aranei) a palmární erytém, mezi další patří zarudnutí kůže a dočasný edém obličeje, rukou a nohou. K diagnostickým indikátorům těhotenství náleží erytém vestibulu a pochvy (příznak Jacquemier-Chadwick) a namodralé zbarvení děložního čípku (příznak Goodell) (1). Gingivitida Parodontální změny jsou charakterizovány zvětšující se hloubkou periodontálního sondování, krvácením po sondáži nebo mechanické stimulaci a průtokem gingivální štěrbinové tekutiny. Za periodontální stavy jsou určitou měrou zodpovědné imunologické změny během těhotenství. Primárními efektorovými buňkami jsou polymorfonukleární leukocyty (PMN). Hostitelské buňky jsou napadeny bakteriálními patogeny, dojde k uvolnění prozánětlivých cytokinů, které aktivují PMN, ty se dostávají do místa infekce a produkují chemokiny, proteolytické enzymy, cytokiny a reaktivní formy kyslíku (ROS). Zvýšené koncentrace ženských pohlavních hormonů mohou modulovat funkci a aktivitu PMN, přičemž poškození parodontální tkáně může být zhoršeno konkrétně sníženou funkcí PMN. Během těhotenství dochází také ke změně v subgingiviální mikrobiotě, což je potencionální důvod pro exacerbovaný zánět během těhotenství. Uvažuje se nad schopností estrogenu a progesteronu ovlivnit metabolické dráhy některých patogenů, nicméně studie v současnosti mají nejednoznačné výsledky (22, 23). Pruritus Pruritus patří k poměrně běžným dermatologickým stížnostem pacientek. Souvisí s fyziologickými i patologickými změnami kůže během těhotenství. Uvádí se, že pocit svědění zažívá 23–38 % žen během těhotenství, 2 % uvádí závažný pruritus. Přesný mechanismus není v současnosti zcela pochopen, na druhou stranu je zřejmé, že fyziologické, mechanické, imunologické a endokrinologické změny během těhotenství tyto pocity zhoršují (24). Svědění nejen výrazně ovlivňuje kvalitu života těhotných např. tím, že narušuje spánek, ale může být také příznakem systémového onemocnění (25).
www.dermatologiepropraxi.cz 60 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2025;19(2):56-60 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Fyziologické kožní změny v těhotenství Základním diagnostickým kritériem je přítomnost nebo nepřítomnost primárních kožních lézí. Primární kožní léze jsou spojeny s patologickým stavem, dermatologickou poruchou. Sekundární kožní léze jsou léze reaktivní (exkoriace, lichenifikace, hyperpigmentace), které vznikají v důsledku škrabání nebo tření. Pokud se kožní léze u pruritu nevyskytují nebo jsou sekundárního původu, dochází k podezření na systémové, neurologické nebo psychogenní příčiny svědění. Při diagnostice se zvažují další klinické charakteristiky jako lokalizace svědění (lokalizované vs. generalizované), morfologie lézí, načasování nástupu v těhotenství a doprovodné faktory (26). Pruritus gravidarum je stav související s těhotenstvím, kdy jsou v rámci diagnostických kritérií jsou vyloučeny primární kožní léze, stejně tak v normě sérové žlučové kyseliny a jaterní testy (abnormality jsou spojeny s intrahepatální cholestázou v těhotenství). Incidence se pohybuje v rozmezí 3–14 %. Typicky se objevuje až v posledním trimestru těhotenství, brzy po porodu opět mizí. Často se vyskytuje lokalizován na břichu, může být ale i generalizovaný, zde je souvislost se systémovým onemocněním. Lokalizovaný pruritus bez primárních kožních lézí naznačuje neuropatické nebo psychogenní svědění (27). Farmakoterapeuticky se uplatňují změkčovadla, slabé topické steroidy s mírnou až střední účinností a systémová antihistaminika. Pokud jsou vyžadovány vysoce účinné steroidy, měla by být doba léčby omezena a neměly by být exponovány oblasti s tenkou kůží (genitálie, podpaží, oční víčka, kožní ohyby) (28). Imunitní změny v těhotenství Imunitní systém je komplexní, v různých fázích těhotenství se dynamicky mění a tím ovlivňuje průběh dermatologických stavů. V dnešní době se uvažuje, že imunita je modulována, nedochází pouze k imunosupresi, jak se uvažovalo dříve. Jedná se o sloučení signálů a odpovědí jak z matčina, tak fetoplacentárního imunitního systému. Tato souhra může ovlivnit projevy a závažnost některých dermatologických onemocnění, jakou jsou psoriáza, systémový lupus erythematodes, syfilis, varicella, toxoplazmóza, cytomegalovirusové infekce a další (29, 30). Závěr Kožní změny, ke kterým dochází během těhotenství, představují souhru fyziologických mechanismů. Dochází k velké variabilitě příznaků, které jsou různou měrou pacientkami vnímány a mají vliv na výslednou kvalitu jejich života. Těhotenství je nutno chápat jako komplexní přeměnu fungovaní lidského těla, kdy je potřeba pro zajištění ucelené prenatální péče pochopit jeho základní mechanismy a projevy. Většina kožních změn má fyziologický původ, projevy jsou dočasné a po porodu se upraví. Klíčová je jejich včasná identifikace a odlišení od změn patologických. Důležité je aktivně pacientkám naslouchat a v případě nutnosti nalézt adekvátní a bezpečnou topickou nebo systémovou léčbu, popř. nefarmakologickou intervenci. LITERATURA 1. Gupta SN, Madke B, Ganjre S, Jawade S, et al. Cutaneous Changes During Pregnancy: A Comprehensive Review. Cureus. 2024 Sep 23;16(9):e69986. 2. Barnawi AM, Barnawi GM, Alamri AM. Women's Health: Most Common Physiologic and Pathologic Cutaneous Manifestations During Pregnancy. Cureus. 2021 Jul 21;13(7):e16539. 3. Cohen PR. Linea Nigra: Case Report of a Woman With a Pregnancy-Associated Linear Streak of Cutaneous Hyperpigmentation on Her Abdomen From the Umbilicus to the Pubic Symphysis. Cureus. 2023 Nov 6;15(11):e48408. 4. Türkmen H, Yörük S. Risk factors of striae gravidarum and chloasma melasma and their effects on quality of life. Journal of Cosmetic Dermatology. 2023;22(2):603-612. 5. Veronese S, Bacci PA, Garcia-Gimenez V, et al. V-EMF therapy: A new painless and completely non-invasive treatment for striae gravidarum. Journal of Cosmetic Dermatology. 2024;23(6):2007-2014. 6. Farahnik B, Park K, Kroumpouzos G, et al. Striae gravidarum: Risk factors, prevention, and management. International journal of women's dermatology. 2017;3(2):77-85. 7. Gizlenti S, Ekmekci TR. The changes in the hair cycle during gestation and the post-partum period. Journal of the European Academy of Dermatology and Venereology. 2014;28(7):878-881. 8. Thom E. Pregnancy and the hair growth cycle: anagen induction against hair growth disruption using Nourkrin® with Marilex®, a proteoglycan replacement therapy. Journal of Cosmetic Dermatology. 2017;16(3):421-427. 9. Heresová J, Vrzáňová M. Hirsutizmus-nejen kosmetický problém. Interní med. 2010; 12(11):540-544. 10. Marques E, Tanczosová M, Arenbergerová M. Alopecie – přehled, příčiny a současné možnosti léčby. Dermatolog. praxi. 2020;14(3):124–132 11. Matushansky J, Wang Y, Chang MJ, et al. Nail Changes during Pregnancy: A Cross-Sectional Survey of Patients at an Academic Center. Skin Appendage Disord. 2023;9(1):27-29. 12. Motosko CC, Bieber AK, Pomeranz MK, et al. Physiologic changes of pregnancy: A review of the literature. Int J Womens Dermatol. 2017 Oct 21;3(4):219-224. 13. Ly S, Kamal K, Manjaly P, et al. Treatment of Acne Vulgaris During Pregnancy and Lactation: A Narrative Review. Dermatol Ther (Heidelb). 2023 Jan;13(1):115-130. 14. Pugashetti R, Shinkai K. Treatment of acne vulgaris in pregnant patients. Dermatol Ther. 2013;26(4):302-311. 15. Chien AL, Qi J, Rainer B, Sachs DL, et al. Treatment of Acne in Pregnancy. J Am Board Fam Med. 2016;29(2):254262. 16. Drugs and Lactation Database (LactMed) [Internet]. Bethesda (MD): National Library of Medicine (US); https:// www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK501922/. 17. American Academy of Pediatrics Committee on Drugs. Transfer of drugs and other chemicals into human milk. Pediatrics. 2001;108(3):776-789. 18. Hale TW, Krutsch K. Hale’s medications & mothers’ milk 2023: a manual of lactational pharmacology. Springer Publishing Company; 2022. 19. Butler DC, Heller MM, Murase JE. Safety of dermatologic medications in pregnancy and lactation: Part II. Lactation. J Am Acad Dermatol. 2014;70(3):417.e1-427. 20. Blattner CM, Danesh M, Safaee M, et al. Understanding the new FDA pregnancy and lactation labeling rules. Int J Womens Dermatol. 2016 Feb 28;2(1):5-7. 21. Briggs GG, Freeman RK, Yaffe SJ. Drugs in pregnancy and lactation: a reference guide to fetal and neonatal risk. Lippincott Williams & Wilkins; 2011. 22. Mariotti A. Sex steroid hormones and cell dynamics in the periodontium. Crit Rev Oral Biol Med. 1994;5(1):27-53. 23. Wu M, Chen SW, Jiang SY. Relationship between gingival inflammation and pregnancy. Mediators Inflamm. 2015;2015:623427. 24. Rudder M, Lefkowitz EG, Ruhama T, et al. A review of pruritus in pregnancy. Obstet Med. 2021 Dec;14(4):204-210. 25. Szczęch J, Wiatrowski A, Hirnle L, et al. Prevalence and relevance of pruritus in pregnancy. BioMed Res Int. 2017;2017:1-12. 26. Ständer S, Weisshaar E, Mettang T, et al. Clinical classification of itch: a position paper of the International Forum for the Study of Itch. Acta Derm Venereol. 2007;87(4):291-294. 27. Elling SV, Powell FC. Physiological changes in the skin during pregnancy. Clin Dermatol. 1997;15(1):35-43. 28. Murase JE, Heller MM, Butler DC. Safety of dermatologic medications in pregnancy and lactation: Part I. Pregnancy. J Am Acad Dermatol. 2014;70(3):401.e1-415. 29. Mor G, Cardenas I. The immune system in pregnancy: a unique complexity. Am J Reprod Immunol. 2010;63(6):425433. 30. Parthasarathy N, Janagond AB, Inamadar AC, et al. Dynamic immune status of pregnancy and dermatological diseases: An interplay. Clinical Dermatology Review. 2021;5(2):131138.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=