www.dermatologiepropraxi.cz 12 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2026;20(1):11-14 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Dermatovenerologická specifika péče o transgender pacienty narozená s mužskými pohlavními orgány, která podstoupila nebo podstupuje tranzici směrem k ženskému pohlaví. Pochopení specifik transgender pacientů má v klinické praxi zásadní význam. Nejenže umožňuje dosažení optimálních výsledků tranzice a efektivnější prevenci komplikací s ní spojených, ale především přispívá ke zlepšení kvality života pacientů a poskytuje jim adekvátní podporu v psychicky i fyzicky náročném období. V České republice byl proces právní změny pohlaví dlouhodobě podmíněn absolvováním hormonální terapie a chirurgické přeměny pohlaví. Od 1. července 2025 však Česká republika již chirurgickou přeměnu pohlaví jako podmínku právní změny pohlaví nevyžaduje, čímž se přibližuje legislativní praxi většiny evropských zemí. Transgender muži Z dermatologického hlediska mají androgeny významný vliv na kůži a kožní adnexa. Mezi jejich účinky patří zvýšená produkce kožního mazu, růst vousů a ochlupení, redukce růstu vlasů ve kštici a redistribuce tukové tkáně (1). Mezi nežádoucí účinky léčby testosteronem patří zejména polycytemie, akné, spánková apnoe a dyslipidemie charakterizovaná zvýšenými hladinami triglyceridů a LDL cholesterolu při současném snížení hladiny HDL cholesterolu (2). Z dermatologického hlediska představují u transgender mužů nejčastější klinické problémy alopecie a akné. Akné Androgeny indukovaný růst a diferenciace sebocytů, zvýšená produkce kožního mazu a infundibulární keratinizace vedou ke vzniku akné. Klinický efekt nastává přibližně 1–6 měsíců po nasazení terapie (3), přičemž maximum je pozorováno zhruba 1–2 roky po zahájení léčby (3). Pozoruhodné je, že časnější nasazení testosteronové terapie prokazatelně souvisí s vyšší pravděpodobností rozvoje akné (4). Studie zahrnující 21 transgender pacientů léčených testosteronovou terapií trpících akné ukázala, že 94 % mělo akné v obličeji a 88 % akné na zádech (5). Terapie akné může být prováděna pomocí lokálních léčivých přípravků, obdobně jako u cisgender populace, ale také perorálním isotretinoinem. Přestože hormonální terapie může představovat zvýšenou zátěž pro jaterní metabolismus, isotretinoin není kontraindikován (3, 6). Z klinické praxe je vhodné pacienta připravit na možnost rozvoje acne fulminans v souvislosti s hormonální terapií. Přestože je v těchto případech doporučována konkomitantní léčba kortikosteroidy, důležitá je také komunikace s ošetřujícím endokrinologem. V mé praxi mám dva transgender pacienty léčené perorálním isotretinoinem v dávce 20 mg denně, přičemž u žádného z nich nebyla nutná terapie prednisonem. Při léčbě isotretinoinem je důležité zmínit a probrat možnosti antikoncepčních metod, jelikož při léčbě androgeny je možné otěhotnět. V průřezovém dotazníkovém šetření mezi transgender muži, kteří otěhotněli při hormonální terapii, uvedlo 12 % respondentů, že k těhotenství došlo v době testosteronem navozené amenorey, a 24 % těhotenství u uživatelů testosteronu bylo neplánovaných (7). Proto je při zvolení terapie perorálním isotretinoinem nutné s pacientem probrat možnosti antikoncepce a závažnost početí v průběhu léčby. Hormonální antikoncepce nenarušuje efekt androgenní terapie (3), pacient s touto skutečností musí být obeznámen a poučen. Výjimku tvoří pacienti po chirurgické tranzici; v období před chirurgickým výkonem, kdy hormonální terapie předchází chirurgické léčbě, existuje tzv. window of opportunity k početí. Alopecie Androgenetická alopecie je způsobena působením cirkulujícího 5α-dihydrotestosteronu (DHT), který vzniká z testosteronu působením enzymu 5α-reduktázy. DHT interaguje s androgenními receptory ve vlasových folikulech, kde vede k jejich miniaturizaci a ke zkrácení anagenní fáze, která představuje hlavní růstovou fázi vlasu. Výsledkem je postupný úbytek vlasů (8). U transmužů se androgenetická alopecie začíná objevovat přibližně 6–12 měsíců po zahájení hormonální terapie testosteronem (3). Průřezová studie zahrnující 50 transmaskulinních pacientů prokázala ztrátu vlasů u 62 % jedinců dlouhodobě užívajících testosteron (9). Klinický obraz alopecie u transmužů odpovídá androgenetické alopecii u cisgender mužů – typicky začíná frontotemporálně. Významnou roli hraje genetická predispozice, přičemž až 70 % transmužů s androgenetickou alopecií uvádí pozitivní rodinnou anamnézu tohoto onemocnění (10). V klinické praxi je zásadní nezaměřovat se pouze na samotnou léčbu, ale především na preference a přání pacienta. Pro některé transmuže může být plešatost vnímána jako žádoucí znak maskulinity, avšak u většiny pacientů tomu tak není. Jednou z terapeutických možností první linie, obdobně jako u cisgender mužů, je lokální aplikace minoxidilu (1). Specifikem léčby u trans mužů je otázka použití finasteridu. Ačkoli není kontraindikován, jeho nasazení se v časných fázích hormonální terapie často odkládá, a to z důvodu možného ovlivnění rozvoje sekundárních pohlavních znaků, včetně rozvoje klitoromegalie (10). Míra klitoromegalie má následně význam pro volbu a techniku chirurgické tvorby neofalu, a její ovlivnění tak může mít dopad na další chirurgický postup. Je však nutné zmínit, že existují studie, ve kterých byl finasterid podáván bez časového odkladu a tento nežádoucí účinek nebyl zaznamenán (1). Zároveň je třeba vzít v úvahu, že se může jednat o citlivé téma, které pacient nemusí dermatologovi sdělit, a proto nemusí být v některých studiích adekvátně reflektováno. Transgender ženy Feminizační hormonální terapie u transgender žen je založena především na podávání estrogenů, často v kombinaci s antiandrogeny, a vede k řadě systémových i kožních změn. Z dermatologického hlediska má tato léčba významný vliv na kůži a kožní adnexa. Na rozdíl od androgenů vedou estrogeny ke snížení produkce kožního mazu, redukci růstu vousů a ochlupení, zvýšení tloušťky epidermis, zvýšené pigmentaci a ke změnám v sekreci a odoru potu (1). U estrogenní terapie byly popsány nežádoucí účinky zahrnující tromboembolickou nemoc, hypertriglyceridemii, elevaci prolaktinu, onemocnění žlučníku, kardiovaskulární onemocnění a karcinom prsu (2).
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=