Dermatol. praxi. 2026;20(2):74-77 | DOI: 10.36290/der.2026.012
Chronická spontánní kopřivka (CSU) je onemocnění s významným dopadem na kvalitu života, které u části pacientů zůstává nedostatečně kontrolováno i při maximální dávce antihistaminik druhé generace a léčbě omalizumabem. Aktualizovaný mezinárodní algoritmus pro léčbu CSU zařazuje remibrutinib spolu s omalizumabem a dupilumabem jako druholiniovou add‑on terapii k antihistaminikům druhé generace. Článek shrnuje mechanismus účinku BTK inhibitorů, klíčová klinická data nové generace inhibitorů Brutonovy kinázy, praktické aspekty jejich použití (bezpečnost, vakcinace, interakce, volba pacientů) a přináší přehled dalších BTK‑cílených molekul ve vývoji. Cílem je poskytnout dermatologům přehledný, na důkazech založený rámec pro zařazení BTK inhibitorů do léčebného algoritmu CSU v každodenní praxi.
Chronic spontaneous urticaria (CSU) is a disease with a substantial impact on quality of life, and in a proportion of patients it remains inadequately controlled despite maximum‑dose second‑generation H1 antihistamines and treatment with omalizumab. The updated international CSU treatment algorithm includes remibrutinib, alongside omalizumab and dupilumab, as a second‑line add‑on therapy to second‑generation antihistamines. This article reviews the mechanism of action of BTK inhibitors, key clinical data on the new generation of Bruton's tyrosine kinase inhibitors, and practical aspects of their use (safety, vaccination, drug interactions, patient selection), and provides an overview of other BTK‑targeted molecules in development. The aim is to provide dermatologists with a clear, evidence‑based framework for integrating BTK inhibitors into the CSU treatment algorithm in everyday clinical practice.
Přijato: 8. červen 2026; Zveřejněno: 18. červen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...