Dermatol. praxi. 2013;7(4):166-169
Kandidóza je nejčastější mykózou s řadou rozmanitých klinických obrazů různé klinické závažnosti. Povrchové kandidózy zahrnují
candidosis intertriginosa, candidosis mucosae – oris, vulvae et vaginae, balanitis et balanoposthitis, candidosis paronychii et unguium,
candidosis mucosae et cutis chronica. Klinický průběh je většinou chronický, rekurentní, ale mohou být i předzvěstí kandidóz se závažným,
život ohrožujícím průběhem. Stanovení diagnózy by mělo být založeno na zhodnocení anamnézy, klinickém nálezu, nativní
mikroskopii a kultivačním výsledku. Většina kandidových infekcí (více než 90 %) je způsobena pěti nejčastěji se vyskytujícími druhy
– Candida albicans, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida glabrata a Candida krusei. Podmínkou pro kolonizaci je adherence
kandid na slizniční epitel. Na adherenci se spolupodílí protein Candida C3d, který se váže na povrch buněk. Dále i proteolytické
enzymy, toxiny a fosfolipáza kvasinek. Na náchylnosti hostitele ke kolonizaci kůže a sliznic kvasinkami se uplatňuje více faktorů
současně. Lokální léčba povrchových kandidóz zahrnuje imidazoly, triazoly, allylaminy a nystatin. Granulomatózní a invazivní formy
kandidóz léčíme lokálně i celkově triazoly, allylaminy (terbinafin), echinocandiny (caspofungin) a amphotericinem B. Součástí léčby
je eliminace přidružených faktorů, které podporují rozvoj infekce. Pro případy rezistence by měla být zajištěna možnost stanovení
citlivosti kvasinek na antimykotika.
Candidiasis is the most frequent mycosis with a number of different clinical presentations of varying severity. Superficial candidiases
include intertriginous candidiasis; mucosal candidiasis – oral, vulvar and vaginal; balanitis and balanoposthitis; paronychial candidiasis;
and chronic mucosal and cutaneous candidiasis. The clinical course is usually chronic and recurrent; however, there may be
candidiases with a severe, life-threatening course. The diagnosis should be established based on evaluation of history, clinical finding,
native microscopy, and culture result. Most Candida infections (more than 90%) are caused by five most commonly occurring species
– Candida albicans, Candida parapsilosis, Candida tropicalis, Candida glabrata and Candida krusei. A precondition for colonization
is the adherence of Candida species to the mucosal epithelium. The Candida C3d protein that binds to cell surface participates in
the adherence, as do proteolytic enzymes, toxins, and yeast phospholipase. The host susceptibility to colonization of the skin and
mucosae by yeast is contributed to by several factors simultaneously. Local treatment for superficial candidiases includes imidazoles,
triazoles, allylamines, and nystatin. Granulomatous and invasive forms of candidiases are treated locally and systemically with triazoles,
allylamines (terbinafine), echinocandins (caspofungin), and amphotericin B. The treatment involves elimination of associated
factors that promote the development of infection. For resistance purposes, the possibility of determination of yeast sensitivity to
antifungal drugs should be available.
Zveřejněno: 1. prosinec 2013 Zobrazit citaci